Klíč k určení čeledí

Celkový klíč k čeledím, jakož i celkové klíče k rodům budou vytvořeny tehdy, až se podaří naplnit větší část některé z lépe vymezených skupin popisy. To se zatím podařilo jen u játrovek (zatím jsou hotovy klíče k určení lupenitých a listnatých játrovek, přímé klíče k rodům jsou v přípravě) a z mechů u haplolepidních skupin – podtřídy Dicranidae.

Klíč k určení čeledí lupenitých játrovek (J. Váňa)

1a	Stélka rozlišena na základní pletivo, tvořené většinou tenkostěnnými, parenchymatickými buňkami a na asimilační, chlorenchymaticko-aerenchymatické pletivo se systémem obvykle polygonálních dýchacích dutin (tzv. složitá lupenitá stélka). Rhizoidy dvojího druhu, hladké a čípkaté (Marchantiales)	2
1b	Stélka tvořena pouze základním pletivem (tzv. jednoduchá lupenitá stélka). Rhizoidy pouze hladké	8
2a	Větvení téměř výhradně pseudodichotomické. Dýchací otvory většinou jednoduché, štěrbinovité. Sporofyty ponořené ve stélce	3
2b	Větvení pseudodichotomické, apikální a ventrální. Dýchací otvory jednoduché nebo složené. Sporofyty na spodní straně stélky nebo na stopkatých receptakulích, nikdy ponořené ve stélce	4
3a	Stélky tvoří úplné nebo neúplné růžice. Dýchací otvory štěrbinovité nebo redukované	*Ricciaceae*
3b	Stélky netvoří růžice. Dýchací otvory jednoduché se ztloustlými radiálními stěnami	*Oxymitraceae*
4a	Dýchací otvory jednoduché	5
4b	Dýchací otvory soudečkovité	*Marchantiaceae*
5a	Dýchací dutiny v jedné vrstvě, vyplněné asimilačními vlákny	6
5b	Dýchací dutiny minimálně ve střední části stélky ve více vrstvách, bez asimilačních vláken	*Aytoniaceae*
6a	Stélka s poloměsíčitými útvary s rozmnožovacími tělísky. Receptakula čtyřlaločná, tobolka puká 4 chlopněmi (zavlečený druh, sekundární stanoviště)	*Lunulariaceae*
6b	Stélky bez poloměsíčitých útvarů s rozmnožovacími tělísky	7
7a	Stélky zřetelně políčkované, uprostřed políčka s bělavou tečkou; voní po terpentýnu. Dýchací otvory lemované 4 – 8 soustřednými kruhy buněk. Ventrální šupiny bezbarvé nebo růžové. Sporofyty na kuželovitých receptakulích, tobolka se otevírá 4 – 8 nepravidelnými chlopněmi	*Conocephalaceae*
7b	Stélky nezřetelně políčkované, bez bělavých teček a výrazné vůně. Dýchací otvory lemované 2 – 3 soustřednými kruhy kruhy buněk. Ventrální šupiny purpurové až modrofialové. Sporofyty na spodní straně stélky ve speciálním involukru připomínajícím škebli, tobolka se otevírá asi do poloviny 4 – 8 nepravidelnými chlopněmi (pouze v okolí ventarolů na Borči v Českém středohoří)	*Targioniaceae*
8a	Rostliny listnaté s podloženými listy, rhizoidy většinou fialové. Kulovitá tobolka se ve zralosti nepravidelně rozpadá	*Fossombroniaceae*
8b	Rostliny stélkaté, nejvýše na okraji stélky s naznačenými listovými laloky. Rhizoidy bezbarvé nebo zlatožluté, nikoliv fialové. Kulovitá nebo oválná tobolka puká ve zralosti až k bázi většinou ve 4 chlopně	9
9a	Stélka na okraji listovitě laločnatá, obvykle s dutinami vyplněnými koloniemi sinice z rodu Nostoc. Na svrchní straně lahvicovité nosiče rozmnožovacích tělísek; spodní strana se štítkovými zubatými ventrálními šupinami ve dvou řadách	*Blasiaceae*
9b	Stélka bez listovitých laloků na okraji, bez dutin se sinicí. Ventrální šupiny chybějí nebo jsou vláskovité podél středního žebra	10
10a	Stélka zřetelně rozlišená ve střední žebro a v jednovrstevná postranní křídla. Siličná tělíska téměř vždy chybějí	*Metzgeriaceae*
10b	Stélka není zřetelně rozlišena v žebro a jednovrstevná křídla nebo žebro úplně chybí. Siličná tělíska téměř vždy přítomna	11
11a	Stélka obvykle bez středního žebra (pokud střední žebro přítomno, křídla v několika řadách jednovrstevná). Siličná tělíska většinou veliká po 1 – 3 v buňkách	*Aneuraceae*
11b	Stélka se žebrem, které pozvolna přechází v postranní vícevrstevná křídla. Siličná tělíska většinou malá v hojném počtu	12
12a	Svazek vodivého pletiva ve středním žebru není vyvinut. Kolem gametangií na svrchní straně stélky nejsou listovité výrůstky. Nosiče mrštníků (elaterofory) přítomny	*Pelliaceae*
12b	V žebru přítomen jeden nebo dva svazky vodivého pletiva. Kolem gametangií na svrchní straně stélky listovité výrůstky. Nosiče mrštníků (elaterofory) chybějí	*Pallaviciniaceae*

Klíč k určení čeledí listnatých játrovek (J. Váňa)

1a	Lodyžky ± třířadě olistěné (játrovky isofylní nebo subisofylní)	2
1b	Lodyžky dvouřadě nebo třířadě olistěné, pokud přítomna třetí řada spodních listů, jsou tyto menší a mnohdy i tvarově odlišné od postranních listů (játrovky anisofylní)	3
2a	Rostlinky nejsou jehnědovité; rostliny bez rhizoidů, se systémem rhizomů. Listy nedělené, nejvýše nepravidelně laločnaté	*Haplomitriaceae*
2b	Jehnědovitě olistěné bělavé rostliny, v herbáři obalené obvykle bělavou plstí; rhizoidy přítomny. Listy i spodní listy dvoulaločné	*Antheliaceae*
3a	Listy na okraji listových laloků s dlouhými, nápadnými, jednořadými ciliemi nebo brvami anebo listové laloky až k bázi v podobě jednořadých cilií	4
3b	Listy na okraji celokrajné, vroubkované, pilovitě zubaté nebo krátce brvité, nikoliv s dlouhými ciliemi; listové laloky alespoň na bázi minimálně 2 buňky široké, obvykle ale mnohem širší	6
4a	Listy nejsou na okraji brvité, ale rozdělené téměř k bázi na 3 – 4 štětinovité, jednou řadou buněk tvořené laloky	*Pseudolepicoleaceae*
4b	Listové laloky na bázi více buněk široké, na okraji dlouze brvité nebo s dlouhými ciliemi	5
5a	Listy dvou- až třílaločné, po obvodu jednoduše brvité	*Ptilidiaceae*
5b	Listy obvykle asymetricky čtyřlaločné, laloky dělené na sekundární laloky a postupně až na jednořadé brvy	*Trichocoleaceae*
6a	Lupenité játrovky členěné prakticky až k žebru v listovité laloky; laloky zvlněné, buňky velké, tenkostěnné, rhizoidy většinou fialové. Samičí gametangia na dorzální straně žebra („lodyžky“)	*Fossombroniaceae*
6b	Jednoznačně listnaté játrovky; listy většinou nezvlněné, buňky různého typu, rhizoidy zřídka fialové. Samičí gametangia vždy na konci hlavní nebo postranní lodyžky	7
7a	Listy nadsazené (svrchní okraj listu překrývá spodní okraj předešlého listu)	8
7b	Listy podložené (spodní okraj listu překrývá svrchní okraj následujícího listu)	13
8a	Listy nedělené nebo jednoduše dělené, obvykle 3 – 4laločné, nerozdělené ve svrchní a spodní lalok	9
8b	Listy rozčleněné na velký svrchní a menší spodní lalok	10
9a	Listy nedělené nebo nejvýše na vrcholku mělce dvoulaločné, lodyhy bez ventrálních stolonů. Spodní listy nedělené nebo dvoulaločné, někdy i s postranními zuby. Periant nahrazen vakovitým marsupiem	*Calypogeiaceae*
9b	Listy (2 –) 3 – 4čtyřlaločné, obvykle jsou přítomny ventrální stolony. Spodní listy 3 – 4laločné. Periant vždy vytvořen, marsupium chybí	*Lepidoziaceae*
10a	Listy kýlnaté s velkým svrchním a malým spodním lalokem; kutikula hladká. Rhizoidy nevyrůstají nikdy z lodyžky, ale pouze ze spodních laloků listů. Spodní listy chybějí. V buňkách jedno velké siličné tělísko	*Radulaceae*
10b	Listy kýlnaté nebo spodní listový lalok pouze úzce přirostlý ke svrchnímu. Rhizoidy vždy vyrůstají z lodyžky poblíž báze spodních listů. Spodní listy většinou přítomny; pokud chybějí (Cololejeunea), kutikula silně papilnatá. V buňkách obvykle větší množství siličných tělísek	11
11a	Spodní listový lalok celou stranou kýlnatě srostlý se svrchním lalokem	*Lejeuneaceae*
11b	Spodní listový lalok pouze velmi úzce srostlý se svrchním lalokem	12
12a	Spodní listový lalok plochý nebo na okraji vehnutý; spodní listy nedělené. Rostliny zelené	*Porellaceae*
12b	Spodní listový lalok přeměněný (alespoň u dobře vyvinutých listů) v polokulovitý, helmovitý nebo váčkovitý útvar; spodní listy dvoulaločné. Rostliny často hnědavé až hnědočervené	*Jubulaceae*
13a	Listy téměř příčně vetknuté; dorzální řada merofytů zubatá (spojnice konců inzercí listů netvoří přímku). Spodní listy chybějí	*Gymnomitriaceae*
13b	Listy příčně, šikmo nebo téměř podélně vetknuté; dorzální řada merofytů není zubatá (spojnice konců inzercí listů v přímce). Spodní listy chybějí nebo přítomny	14
14a	Listy kýlnatě dvoulaločné, spodní lalok větší než svrchní. Okraje listů mohou být pilovité. Spodní listy chybějí. Periant většinou zploštělý, u ústí rozšířený	*Scapaniaceae*
14b	Listy většinou nejsou kýlnatě dvoulaločné (pokud ano, periant je oválný až válcovitý, u ústí zúžený), ale nedělené až čtyřlaločné. Okraje listů jen zřídka pilovité (pokud jsou pilovité, jsou listy nedělené). Spodní listy přítomny nebo chybějí. Periant pouze zřídka zploštělý	15
15a	Listy dvoulaločné nebo nedělené. Spodní listy zřetelné, většinou dvoulaločné, obvykle s postranním zubem na okraji. Rhizoidy vyrůstají obvykle ve skupinách poblíž inzerce spodních listů. Pokud jsou spodní listy dvoulaločné bez postranních zubů nebo jsou kopinaté (eventuálně s postranními zuby) a rhizoidy vyrůstají difúzně ze spodní části lodyhy, je vždy přítomno ventrální větvení a periant je z velké části nahrazen perigyniem	*Geocalycaceae*
15b	Listy nedělené až čtyřlaločné. Spodní listy většinou malé, nedělené nebo chybějí (pokud jsou velké a dvoulaločné, jsou na okraji brvité stejně jako báze listů). Rhizoidy vyrůstají vždy roztroušeně ze spodní části lodyhy. Ventrální větvení ojedinělé (pokud je přítomno, nesou ventrální větve gametangia nebo jsou přeměněné ve stolony a spodní listy potom chybějí, nejvýše jsou redukované či omezené na vrcholy lodyžek)	16
16a	Rostliny velmi malé (lodyžky 3 – 10 mm), s listy obvykle nepříliš širšími než lodyžka, šikmo až téměř příčně vetknutými, vždy dvoulaločnými. Buňky v listech obvykle menší než 20 µm. Stopka antheridia jednořadá. Štět na průřezu tvořen 4 velkými buňkami uzavírajícími 4 malé buňky.	*Cephaloziellaceae*
16b	Rostliny obvykle s lodyžkami přes 1 cm, listy většinou širší než lodyžka, různého tvaru, inserce listů různá. Buňky v listech obvykle větší než 20 µm. Stopka antheridia dvouřadá (pokud je jednořadá, jsou listy nedělené a perianth bočně zploštělý). Štět na průřezu tvořen minimálně 8 obvodovými a 4 vnitřními buňkami	17
17a	Listy vždy nedělené, často po obvodu pilovité; dorsální báze listů je silně zakřivená. Spodní listy chybějí, nejvýše nepatrné, nitkovité. Stopka antheridia dvouřadá. Perianth bočně zploštělý	*Plagiochilaceae*
17b	Listy nedělené až čtyřlaločné, nikdy nejsou po obvodu pilovité (nejvýše s bazálními brvami); dorzální báze listů nezakřivená. Periant většinou nezploštělý (pokud je zploštělý, jsou přítomny nápadné kopinaté spodní listy a stopka antheridia je jednořadá)	18
18a	Antheridia a často i perianty na zkrácených ventrálních větévkách, které mají vždy dvoulaločné listy. Listy dvoulaločné, s buňkami bez rohových ztluštěnin a s velmi drobnými nebo chybějícími siličnými tělísky nebo listy nedělené s buňkami v rozích nápadně ztloustlými a velkými siličnými tělísky. Periant trojhranný, dorzální (přední, svrchní) strana plochá, ventrální (zadní, spodní) s hranou (kýlem) uprostřed	*Cephaloziaceae*
18b	Antheridia terminální nebo interkalární na hlavní lodyze, periant terminální na hlavní lodyze; ventrální větvení chybí (nebo je výjimečné). Listy nedělené až čtyřlaločné, buňky různého typu, většinou s velkými siličnými tělísky. Periant různého tvaru, většinou alespoň v horní části 4 – 5hranný nebo celý oblý, obvykle u ústí zúžený; pokud je trojhranný (výjimečně), je hrana (kýl) na dorzální straně, ventrální strana je plochá	**Jungermanniaceae, Lophoziaceae** 1

Poznámka: Odlišení uvedených čeledí je na základě morfologických znaků prakticky nemožné. Druhy čeledi Jungermanniaceae mají spíše nedělené listy (ale mohou mít i dvoulaločné listy, např. druhy Nardia insecta a N. geoscyphus), samičí obalné listy jsou podobné sterilním listům. Periant nebývá u ústí brvitý, mnohé druhy mají perigynium. Naproti tomu druhy čeledi Lophoziaceae mají převážně dvoulaločné, ale i 3 – 4laločné listy; pokud jsou listy nedělené (Jamesoniella), jsou samičí obalné listy rozdřípené. Periant má často brvité ústí, perigynium (u našich druhů) není vytvořeno.

Klíč k určení čeledí mechů podtřídy Dicranidae (J. Kučera)

Tato podtřída zahrnuje akrokarpní (s terminálním sporofytem), vzácněji kladokarpní (se sporofytem laterálním na nespecializované větvi) druhy mechů s obústím tvořeným jedinou řadou zubů (vnitřní, tedy endostom). Zubů endostomu je 16, často dělených ve 2 ramena, někdy i rovnoměrně v niťovité segmenty, takže je zubů zdánlivě 32. Exostom - vnější řada obústních zubů – buď chybí úplně nebo je redukována na tzv. předobústí (prostom) či nízkou membránu, přiléhající k segmentům endostomu (Seligeria). Listy jsou typicky dlouhé a úzké, s jednoduchým, silným žebrem dosahujícím ± do špičky, buňky listů jsou v horní části isodiametrické až krátce prodloužené, někdy papilnaté, na bázi obvykle delší, křídelní buňky mohou být rozlišeny.

Poznámka:

Napsat skutečně funkční klíč čeledí, aniž by vedl de facto k jednotlivým rodům či dokonce druhům, je patrně nemožné. Proto tento klíč může sloužit jen k základní orientaci a u mnoha druhů vás může zavést na scestí.

1a	Tobolka ponořená, kleistokarpní	2
1b	Tobolka na delším štětu, otvírající se víčkem	5
2a	Listy široce kopinaté, lopatovité nebo vejčité, s hrotitě a chlupovitě vybíhajícím žebrem	*Pottiaceae*
2b	Listy úzce až čárkovitě kopinaté, žebro, pokud vybíhá, tak ne hrotitě ani není hyalinní	3
3a	Tobolka s průhlednými stěnami, obsahující obvykle < 20 velkých výtrusů, 100 – 200 µm velkých	*Archidiaceae*
3b	Tobolka s neprůhlednými stěnami, výtrusů více a menších (do ca. 90 µm)	4
4a	Velmi drobné rostliny s vytrvalým protonematem a listy uspořádanými v růžici, žebro u některých druhů chybí; tobolky s tenkou, obvykle hnědooranžovou až nažloutlou stěnou, výtrusy obvykle větší než 40 µm	*Ephemeraceae*
4b	Drobné rostliny obvykle bez vytrvalého protonematu a ± zřetelnou olistěnou lodyhou, žebro vždy dobře vyvinuto; tobolky s hnědou stěnou, výtrusy 20 – 40 µm	*Ditrichaceae* p. pte.
5a	Tobolka vřetenovitá až kyjovitá s dlouhým krkem (hypofýzou), užším než výtrusnice (obr. z Flora Danica – spodní část)	*Bruchiaceae*
5b	Tobolka jiného tvaru	5
6a	Olistění dvouřadé, listy se skládají ze tří částí: pochvovité (člunkovité, pravé), koncové a hřbetní čepele	*Fissidentaceae*
6b	Olistění obvykle (nezřetelně) spirální; pokud dvouřadé (Ditrichaceae: Distichium), listy mají jednoduchou čepel po stranách středního žebra	6
7a	Velmi drobné epilitické rostliny (zpravidla nižší než 3 – 4 mm) s úzce kopinatými až čárkovitými listy s poměrně silným, daleko sahajícím žebrem; vnitřní obústí (endostom) tvořeno 16 krátkými, zatupělými až uťatými zuby, vnější vytvořeno jako nízká membrána nebo předobústí na bázi segmentů endostomu (pokud obústí delší a štěty prohnuté, až 6 mm dlouhé, viz Ptychomitriaceae: Campylostelium)	*Seligeriaceae*
7b	Rostliny větší nebo rostoucí terestricky	8
8a	Vodní mechy s kopinatými až jazykovitými listy, jejichž okraj tvoří mnohovrstevný val (obr.; srovnej též Grimmiaceae: Racomitrium macounii)	*Cinclidotaceae*
8b	Mechy suchozemské nebo listy bez mnohovrstevných valů	9
9a	Rostliny plodné	10
9b	Rostliny bez sporofytů	13
10a	Obústí tvořeno 16 obvykle téměř k bázi dělenými zuby ve dvě niťovitá ramena (takže se zubů zdá 32), levotočivě zkroucené	*Pottiaceae* p. pte.
10b	Obústí není levotočivě zkroucené	11
11a	Tobolka vejčitá, obvykle nachýlená, obústí tvořeno 16 kopinatými, obvykle hnědočervenými, příčně trámčitými zuby (obr.). Listy jsou často jednostranně zahnuté.	12
11b	Obústí tvořeno užšími až niťovitými nebo krátkými a redukovanými zuby	13
12a	Rostliny za sucha nápadně bělavé; listy na průřezu tvořeny vrstvami hyalinních buněk, uzavírajících chlorocyty (obr.)	*Leucobryaceae*
12b	Rostliny za sucha nejsou nápadně bělavé, pokud listy obsahují hyalocyty, alespoň okrajová část čepele je tvořena jen zelenými buňkami (chlorocyty)	*Dicranaceae* p. pte. max.
13a	Středně velké rostliny s kopinatými, podélně řáskatými (obr.), pod špičkou zubatými a za sucha kadeřavými (obr.) listy	Ptychomitriaceae: Ptychomitrium
13b	Rostliny s jinými znaky	14
14a	Listy lopatovité, široce jazykovité nebo velmi široce vejčitě kopinaté	*Pottiaceae* p. pte. (zejm. subfam. Pottioideae), *Grimmiaceae* p. pte. (*Grimmia* subg. Grimmia, *G. orbicularis, G. pulvinata, Racomitrium* subg. Niphotrichum), srov. též *Dicranaceae: Dichodontium*
14b	Listy úzce, často šídlovitě až čárkovitě kopinaté	15
15a	Křídelní buňky listů rozlišeny	*Seligeriaceae: Blindia, Leucobryaceae, Dicranaceae* p. pte. max., *Grimmiaceae: Racomitrium* subg. Niphotrichum
15b	Křídelní buňky nerozlišeny	16
16a	Žebro vybíhá v hyalinní chlup	*Grimmiaceae* p. pte. max., *Pottiaceae* p. pte.
16b	Hyalinní chlup chybí	*Ditrichaceae, Dicranaceae* p. pte. min. (*Campylopus fragilis, Dicranoweisia cirrata, Dicranella, Amphidium, Rhabdoweisia, Cynodontium), Grimmiaceae* p. pte. min. (*Schistidium rivulare, Grimmia ramondii, G. unicolor, formy druhů Grimmia torquata, G. incurva, G. elongata, Schistidium* sp. div.), *Pottiaceae* p. pte.