Hlavní stránka | Přehled systému

Autor: J. Váňa

Verze: 2.0 (10.10.2017)

Lophocoleaceae Vanden Berghen – obhřebenkovité

 

Většinou poléhavé, zelené až hnědavé rostliny bez sekundární pigmentace, inisofylní. Větvení velmi variabilní, většinou laterálně interkalární (typ Lophozia), avšak přítomno i terminální a ventrální větvení; stolony většinou chybějí (kromě rodů Hepatostolonophora a Pachyglossa). Rhizoidy většinou vyrůstají z báze amfigastrií. listy většinou dvoulaločné, řidčeji nedělené, podložené; amfigastrie obvykle dvoulaločné, mnohdy s postranními zuby. Buňky spíše tenkostěnné, s nepříliš velkými, jen vzácně (mimoevropské druhy) uzlovitými ztluštěninami; siličná tělíska ve větším počtu v buňce.

Gemy nepříliš časté, obvykle dvoubuněčné; některé druhy s opadavými listy či jejich vrcholky.

Gametangia terminální nebo na postranních laterálně-interkalárních větvích . Androecea klasovitá, obalné listy ve větším počtu párů; stopka antheridia 1 – 2 (– 4)-řadá. Samičí obalné listy velké u primitivních rodů, postupně redukované až potlačené. Periant terminální, neredukovaný; perigynium není vytvořeno. Tobolka vejčitá až podlouhle vejčitá. Mrštníky s 2 šroubovicemi.

Rozsáhlá čeleď s 20 rody a velkým množstvím druhů, možná parafyletická čeleď s řadou druhů, zvláště v rodu Lophocolea. Systematické pojetí mnohých taxonů je dosud neujasněné, v podstatě se jedná o jednu z nejméně prozkoumaných skupin játrovek. V Evropě 4 rody, na našem území 2.

 

Klíč k určení rodů:

 

1a

Listy nedělené nebo nejvýše pouze nepatrně vykrojené. Periant na zkrácených laterálně-interkalárních větévkách, samičí obalné listy malé, redukované

Chiloscyphus

1b

Listy dvoulaločné, nejvýše některé pouze vykrojené. Periant většinou terminální na hlavní lodyze, samičí obalné listy stejně velké nebo větší než sterilní listy

Lophocolea

 

Poznámka: Corda (1830 – 1835) uváděl z české části Jizerských hor také druh Leptoscyphus cuneifolius (Hook.) Mitt. Dokladová položka obsahuje juvenilní rostliny druhu Plagiochila porelloides (Torr. ex Nees) Lindenb. Navíc výskyt zmíněného atlantského druhu na našem území je prakticky vyloučen (cf. Váňa, Čas. Slez. Muz., ser. A, 12: 22, 1973).


Poznámky k verzi:

 

Verze 1.0 (17.1.2005): Vytvoření textu.

 

Verze 2.0 (10.10.2017): Úprava textu s ohledem na osamostatnění čeledi.