Liliopsida (monocots) – jednoděložné

Charakteristika

Jednoděložné rostliny jsou jasně vymezená skupina s řadou (mikro)morfologických i anatomických synapomorfií. Rovněž molekulární systematika potvrzuje jejich monofylii. Skupina obsahuje více než 100 čeledí s ca 52 000 druhy.

Stonek

Převážně byliny, vzácně dřeviny. To je podmíněno primární absencí druhotného tloustnutí, které může probíhat pouze anomálním způsobem nebo být nahrazeno tloustnutím primárním. Příčinou jsou uzavřené cévní svazky (bez kambia) a jejich uspořádání v celém průřezu stonku (tzv. ataktostélé).

Podzemní ogány

Společným znakem celé skupiny je vývoj adventivních kořenů, které nahrazují kořen primární, který u většiny zástupců zaniká již ve fázi radikuly. Vlastní podzemní orgány jsou značně různorodé a vedle kořenů se objevují kořenové hlízy, oddenky, oddenkové hlízy, cibule různých typů atd. Podzemní jsou poměrně důležité v systematice skupiny.

Listy

Jednoděložné rostliny mají většinou nečleněné a celokrajné listy, pouze vzácně vznikají členěné či složené listy, zpravidla v důsledku druhotného roztrhání pletiv (např. palmy, Monstera). Obvykle je výrazně vyvinuta listová pochva, naopak řapík je často potlačen. Čepel má většinou souběžnou žilnatinu, vzácně se objevují speciální případy žilnatiny zpeřené.

Charakteristickým znakem je přítomnost jediné dělohy u embrya.

Rovněž významným znakem je postavení listénce na květní stopce, který (pokud je vyvinut) je v této skupině pouze jeden a vyrůstá v mediáně.

Květy

Květy jsou značně rozmanité. Charakteristickým typem jsou nápadné pravidelné trojčetné květy s nerozlišeným volným okvětím ve dvou kruzích, dvěma kruhy tyčnek a svrchním synkarpním semeníkem. Mnohé skupiny však mají květy zcela odlišné – nenápadné, adaptované na opylení větrem, sdružené v květenstvích nebo naopak nápadné, ale symetrické nebo se srostlým okvětím či spodním semeníkem a jinými typy gynecea, objevují se redukce jednotlivých květních částí apod.

Pylová zrna jsou primárně monokolpátní nebo od nich odvozená (monoporátní apod.).

Embryologie

U jednoděložných rostlin převažují bitegmická vajíčka. Vývin endospermu je převážně jaderný nebo helobiální.

Obsahové látky

V porovnání s pravými dvouděložnými rostlinami jsou sekundární metabolity zastoupeny podstatně méně. Poměrně typická je přítomnost steroidních saponinů a rafidů šťavelanu vápenatého, naopak vzácnější jsou alkaloidy a téměř nejsou zastoupeny třísloviny.

Historie

První nálezy jednoděložných rostlin pocházejí ze spodní křídy. Velmi záhy se objevila většina hlavních skupin jednoděložných.

Ekologie a rozšíření

Jednoděložné jsou rozšířeny po celé Zemi, nezastupitelné jsou pro travinné ekosystémy, kde tvoří dominantní složku vegetace. Poměrně často jsou schopny snášen aridní podmínky. Naopak sem patří významná skupina vodních a dokonce podmořských rostlin.

Členění

V minulosti byla skupina členěna na různý počet podtříd. Vymezení základních skupin rozeznávaných již dávno na základě morfologické podobnosti, či později díky detailním chemosystematickým, mikromorfologickým a anatomickým studiím se změnilo i v době molekulární systematiky relativně málo. Vzájemné vztahy těchto skupin však doznaly významnějších změn.

Objevem molekulární systematiky je zcela bazální pozice rodu Acorus (puškvorec), který tak byl umístěn do samostatného řádu Acorales. Následuje skupina tvořená jednak převážně tropickou skupinou Arales a skupinou vodních rostlin, kterou bychom mohli označit jako nadřád Alismatanae. Formálně lze označit skupinu tvořenou těmito rostlinami jako podtřídu Alismatidae, která je samozřejmě v tomto vymezení parafyletická.

Parafyleticky vymezená je pak i podtřída Liliidae, která sdružuje zejména nápadně kvetoucí geofyty, z nichž mnohé kdysi patřily do velmi široce vymezené čeledi Liliaceae. Dnes patří tyto rostliny do dvou samostatných řádů Liliales a Asparagales. Na bázi druhého řádu je pak v poslední době přiřazována i čeleď Orchidaceae s. l., která v minulosti obvykle tvořila samostatný řád. Novinkou molekulární systematiky je přičlenění řádu Pandanales na bázi této podtřídy.

Jedinou velkou monofyletickou skupinou jednoděložných je podtřída Commelinidae, která zahrnuje zejména anemogamní typy jednoděložných. V její bazální pozici je pak umístěna skupina palem (řad Arecales).