Hlavní stránka | Přehled systému
Čeleď: Metzgeriaceae H. Klinggr. – kroknicovité

Autor: J. Duda, úprava J. Váňa

Verze: 1.0 (11.1.2005)

Apometzgeria Kuwah. – kroknice

 

Stélky jednoduše pseudodichotomicky větvené, ventrální větve nehojné. Křídla 17 – 25 buněk široká, okraje nelaločnaté. Žebro na příčném řezu masivní, oválné, složené ze stejných buněk. Křídla i žebro hustě chlupaté, chlupy přímé.

Rozmnožovací tělíska chybějí.

Dvoudomé druhy. Samčí větévky poněkud drobnější. Samičí větévky široce oválné až srdčité. Kalyptra kyjovitě hruškovitá, 5 – 9 vrstev buněk silná, porostlá chlupy.

Tobolka téměř kulovitá, epidermální vrstva se ztluštěninami na radiálních stěnách, vnitřní vrstva s poloměsíčitými ztluštěninami. Štět na příčném průřezu 8 – 10 buněk široký, okrajová vrstva složená z 25 – 32 buněk.

Pouze 2 druhy; v Evropě i na našem území pouze 1 druh.

 

Apometzgeria pubescens (Schrank) Kuwah. – kroknice chlupatá

Syn.: Metzgeria pubescens (Schrank) Raddi

 

Stélky pentlicovité, žlutě až šedě zelené, za sucha mírně zvlněné, s okrajem nelaločnatým, 1,5 – 3,5 cm dlouhé a 1 – 1,5 mm široké, po obou stranách hustě chlupaté, takže mají sametový vzhled; chlupy 70 – 110 µm dlouhé. Buňky na křídlech stélky tenkostěnné, v rozích téměř neztloustlé, 25 – 55 µm dlouhé a 18 – 33 µm široké. Žebro na průřezu oválné, složené ze stejných, asi 25 µm velikých buněk.

Dvoudomý druh, většinou však sterilní. Samčí rostlinky úzké. Samčí větévky svinuté, pouze na spodní straně chlupaté, s 5 – 9 antheridii; samičí miskovitě prohnuté, po obou stranách chlupaté. Kalyptra hruškovitá, prodloužená, chlupatá, masitá, stěna 5 – 9 buněk tlustá.

Štět složený z buněk stejného tvaru. Tobolka kulovitá, puká ve 4 chlopně; na koncích chlopní mrštníky na krátkých elateroforech. Výtrusy hnědé, zrnité, 19 – 23 µm v průměru. Mrštníky 0,25 – 0,6 mm dlouhé, 6,5 – 8 µm široké, s jednou červenohnědou širokou šroubovicí.

Ekologie: ve vápencových oblastech v podhorském až horském pásmu porůznu až často na skalách (vzácně na zdech), zřídka na borce listnatých stromů a vzácně na neutrálních až silikátových skalách.

Rozšíření: Česká rep. (cf. Duda, Čas. Slez. Muz., ser. A, 37: 17 – 32, 1988): celkem vzácně až porůznu, dosti hojně pouze v Českém krasu, okolí Prahy, okolí Brna, Moravském krasu a také v Hrubém Jeseníku.
Celkové: boreálně montánní druh s bipolárním rozšířením; Evropa, Severní Amerika, nejjižnější část Jižní Ameriky, Asie (na jih po Himálaj a Čínu).

Variabilita: dosti značná v habituálních znacích (zabarvení, resp. velikosti) stélky.

Možné záměny: nedá se zaměnit s žádným naším druhem.