Hlavní stránka | Přehled systému
Čeleď: Antheliaceae R.M. Schust. – mrazovcovité

Autor: J. Váňa

Verze: 1.1 (24.10.2017)

Anthelia (Dumort.) Dumort. – mrazovec

 

Drobné, stříbřitě zelené až hnědavé či černavé, v herbáři vatovitě bílým vlášením pokryté rostliny tvořící souvislé porosty či koberce nebo roztroušené mezi jinými mechorosty.

Lodyhy jehnědovitě olistěné, poléhavé či plazivé, obvykle terminálně (typ Frullania), vzácně ventrálně-interkalárně (typ Bazzania) větvené. Rhizoidy vyrůstají z lodyhy poblíž inzerce spodních listů.

Listy příčně vetknuté nebo pouze slabě podložené, oválné až vejčité, hluboce (do 0,5 – 0,7 délky) dvoulaločné, laloky trojúhlé, celokrajné nebo vroubkované, zářez ostroúhlý. Spodní listy téměř shodné ve tvaru i velikosti (rostliny isofylní).

Buňky tlustostěnné, bez rohových ztluštěnin. Kutikula hladká. Siličná tělíska chybějí.

Nepohlavní rozmnožování chybí.

Dvoudomé nebo paroické druhy. Androecea interkalární na hlavních lodyhách. Samčí obalné listy podobné listům, nejvýše hlouběji dvoulaločné, slabě vyduté nebo nevyduté, v paždí nesoucí 1 antheridium s dvouřadou stopkou. Brakteoly bez antheridií. Gynaecea terminální, obklopená hustě nahloučenými, hluboce dvoudílnými samičími obalnými listy vyrůstajícími z perigynia. Periant silně laločnatě zřasený, vejčitý či oválně vejčitý, k ústí nepatrně zúžený, ústí vroubkované až zubaté.

Štět poměrně krátký, tvořen 16 – 24 epidermálními buňkami a množstvím centrálních buněk. Tobolka téměř kulovitá, se stěnou dvouvrstevnou. Vnější vrstva s čípkovitými, vnitřní vrstva s neúplnými poloměsíčitými, často pouze čípkovitými ztluštěninami. Výtrusy 12 – 24 µm, jemně bradavičnaté nebo papilnaté, mrštníky tvořené 2 – 3 šroubovicemi, poměr šířky výtrusů a mrštníků 1,5 – 2 : 1.

Rod s dvěma druhy (názor, že se jedná o jeden druh či stanovištní modifikace nebo subspecie jednoho druhu většina autorů nepřijala nebo nepodporuje), zastoupenými i na našem území.

 

Klíč k určení druhů:

 

1a

Dvoudomé rostliny, zhruba 1 – 3 cm dlouhé; samčí obalné listy vyduté, periant vyniklý

A. julacea

1b

Paroické rostliny, obvykle pod 1 cm dlouhé; samčí obalné listy nejsou vyduté, periant téměř celý ukrytý v obalných listech

A. juratzkana

 

Anthelia julacea (L.) Dumort. – mrazovec jehnědovitý

Syn. : Anthelia nivalis auct.

 

Žlutozelené, tmavě zelené až hnědavé rostliny většinou v mohutných hustých kobercích nebo porostech; v herbáři stříbřité, jakoby pokryté vatovitě bílým povlakem.

Lodyhy (0,5 –) 1 – 3,5 cm dlouhé, 0,3 – 0,5 mm široké, jehnědovitě olistěné, niťovité, poléhavé s konci vystoupavými, poměrně vzácně terminálně, ojediněle i ventrálně-interkalárně větvené. Rhizoidy hojné v dolních částech lodyžek.

Listy téměř příčně nebo slabě šikmo podloženě vetknuté, vzájemně se kryjící, k lodyžce přitisklé, nepatrně kýlnaté, do 0,6 – 0,75 délky dvoulaločné, laloky úzce kopinaté, špičaté, zakončené 1 – 3 buňkami v jedné řadě, okraje vroubkované vystupujícími okraji buněk, zářez ostroúhlý. Spodní listy nepatrně menší a spíše ploché, příčně vetknuté.

Buňky čtvercové či krátce obdélné, s rovnoměrně ztloustlými rohy a bez rohových ztluštěnin, okrajové 15 – 20 × 10 – 15 µm, střední 20 – 35 × 15 – 20 µm. Kutikula většinou hladká. Siličná tělíska chybějí.

Dvoudomý druh, velmi vzácně plodný. Androecea zpočátku terminální, postupně interkalární na hlavních lodyhách. Samčí obalné listy podobné listům sterilních lodyžek, nepatrně větší a poněkud vyduté, asi do 0,5 délky asymetricky dvoulaločné. Brakteoly podobné. Samičí obalné listy mnohem větší než listy, pouze do 0,3 – 0,5 délky dvoulaločné, na okraji zubaté. Periant nejméně polovinou vyniklý z obalných listů, nasazený na krátkém perigyniu, vejčitý až oválný, u ústí hluboce laločnatý, okraje laloků vroubkované.

Tobolka vejčitá až kulovitá, hnědá. Výtrusy 13 – 17 µm, papilnaté, mrštníky 8 – 10 µm (poměr šířky výtrusů a mrštníků ca 1,5 : 1).

Ekologie: vlhké silikátové skály, břehy potoků, pramenitá místa téměř výhradně nad hranicí lesa, obvykle v pásmu kleče; na rozdíl od následujícího druhu osidluje stanoviště spíše nepříliš exponovaná.

Rozšíření: Česká rep. (cf. Váňa, Čas. Slez. Muz., ser. A, 24: 63 – 65, 1975): Nový Bor (recentně nezjištěn), Krkonoše.
Celkové: arkticko-alpínský holarktický druh, zasahující do Himálaje a Japonska.

Variabilita: nepříliš variabilní druh, avšak variabilita znaků odlišujících tento druh od A. juratzkana (stěny buněk, vroubkovanost okrajů listů) značná. Jako odlišné variety byly popsány rostlinky, připomínající habitem A. juratzkana, nebo prodloužené, řidčeji olistěné rostlinky.

Možné záměny: prakticky pouze s druhem A. juratzkana, od něhož jsou drobné sterilní rostliny často neodlišitelné. U A. julacea mají buňky obvykle poněkud více ztloustlé stěny, okraj listů je poněkud více vroubkovaný a rostliny jsou poněkud větší; jediné spolehlivé diakritické znaky viz klíč.

 

Anthelia juratzkana (Limpr.) Trevis. – mrazovec Juratzkův

Syn.: Anthelia julacea var. clavuligera Nees, Anthelia julacea subsp. juratzkana (Limpr.) Meyl.

 

Rostliny stříbřitě šedé, šedé, světle zelené až bezbarvé, v herbáři bělavě plstnaté, v souvislých kobercích nebo vtroušené mezi jiné druhy mechorostů.

Lodyhy 2 – 10 mm dlouhé a 0,3 – 0,5 mm široké, jehnědovitě olistěné, poléhavé až vystoupavé, starší lodyhy terminálně a vzácněji i ventrálně-interkalárně větvené. Rhizoidy početné, obvykle vyrůstající poblíž báze spodních listů.

Listy velmi šikmo podloženě nebo spíše příčně vetknuté, neznatelně sbíhavé, obvykle hustě vzájemně se kryjící, oválné až zaobleně obdélné, do 0,5 – 0,7 délky listu dvoulaločné, laloky kopinaté či kopinatě trojúhlé, celokrajné, listový zářez ostroúhlý. Spodní listy příčně vetknuté, nepatrně menší než postranní listy, stejného tvaru.

Buňky čtvercové nebo obdélné, spíše tenkostěnné nebo pouze se slabě ztloustlými stěnami, 20 – 30 × 15 – 20 µm, na bázi až na 35 µm prodloužené. Kutikula hladká. Siličná tělíska chybějí.

Paroický druh, rostliny většinou plodné. Antheridia v paždí nevydutých listů pod samičími obalnými listy. Samičí obalné listy větší než listy sterilních lodyžek, asi do poloviny dvoulaločné, laloky vroubkované až zoubkaté. Periant téměř uzavřený v obalných listech, široce vejčitý, více než do poloviny laločnatý, ústí vroubkované či zoubkaté.

Štět asi 8 – 9 buněk široký. Tobolka téměř kulovitá. Výtrusy 15 – 20 µm, papilnaté, mrštníky 7 – 9 µm široké, tvořené 2 – 3 šroubovicemi.

Ekologie: převážně na zemi ve sněhových políčkách, na vlhkých exponovaných skalách nad hranicí lesa. Preferuje kyselý substrát, mimo naše území i ve sněhových políčkách na bazickém substrátu..

Rozšíření: Česká rep. (cf. Váňa, Čas. Slez. Muz., ser. A, 24: 65 – 71, 1975): pouze v Krkonoších v oblasti Studničné (klasická lokalita typu).
Celkové: arkticko-alpínský druh s bipolárním rozšířením (Ohňová země, ostrovy u Antarktidy, Nový Zéland) a výskytem v horách tropů (Bolívie, Tanzánie, Nová Guinea); centrum rozšíření v arktické a subarktické oblasti a vysokohoří Holarktidy.

Variabilita: několik nepříliš odlišných stanovištních modifikací. Jako odlišné odchylky byly popsány rostliny habitem připomínající předešlý druh.

Možné záměny: prakticky pouze s předešlým druhem (viz tento druh).


Poznámky k verzi:

 

Verze 1.0 (18.1.2005): Vytvoření textu.

 

Verze 1.1 (24.10.2017): Drobná úprava textu (variabilita druhů).