PODZIMNÍ BRYOLOGICKO-LICHENOLOGICKÉ DNY

1. Sv. Jur pri Bratislave (28.-30.9.1988) - 50. výročí úmrtí A. Zahlbrucknera, seminář o problematice výzkumu a ochrany lišejníků a mechorostů, exkurze (Malé Karpaty)
2. Opava (19.-21.9.1989) - 175. výročí založení Slezského muzea, seminář "Taxonomie a fytogeografie československých mechorostů a lišejníků", exkurze
3. Třebíč (4.-8.6.1990) - 100. výročí narození J. Suzy a 150. výročí narození A. Obornyho, seminář s referáty, exkurze
4. Smolenice (29.10.-1.11.1991) - konference "Decline and conservation of lichens and bryophytes in Central Europe" (sborník referátů viz Bryonora 9, 1992), exkurze (M.Karpaty, Tríbeč, Štiavnické vrchy)
5. Sv. Petr (28.9.-1.10.1992) - seminář s referáty, dia, video, exkurze (Krkonoše)
6. Tatranská Lomnice (21.-24.9.1993) - seminář s referáty, exkurze
7. Loučná n. Desnou (21.-23.9.1994) - seminář s referáty, exkurze (Hrubý Jeseník)
8. Horní Vysoká (25.-28.9.1995) - seminář s referáty, exkurze (České středohoří)
9. Pávov (14.-17.10.1996) - seminář s referáty a postery, dia, exkurze (Českomoravská vrchovina)
10. Strání (6.-9.10.1997) - seminář s referáty, dia, exkurze (Bílé Karpaty)
11. Březník (4.-8.10.1998) - přednášky, dia, exkurze (údolí Jihlavy, Oslavy a Rokytné)
12. Nýdek (30.9.-3.10.1999) - přednášky, postery, dia, exkurze (Slezské Beskydy)
13. Přebuz (3.-6.10.2000) - přednášky, dia, exkurze (Krušné hory)
14. Mikulov (11.-14.10. 2001) - přednášky, postery, exkurze (Pálava)
15. Velemín (23.-26.9.2002) - exkurze (České středohoří)
16. Kameničky (2.-5.10.2003) - exkurze (Žďárské vrchy)
17. Medvědí boudy (23.-26.9.2004) - exkurze (Krkonoše)
18. Podolánky u Čeladné (9.2005) - exkurze (Beskydy)
19. Kokořínský Důl (21.-24.9.2006) - exkurze (CHKO Kokořínsko a blízké okolí)
20. České Žleby na Šumavě (20.-23.9.2007) - přednášky, exkurze (NP Šumava)
21. Králický Sněžník (2.-5.10.2008) - přednášky, exkurze
22. Nasavrky (24.-27.9.2009) - přednášky, exkurze (CHKO Železné hory)
23. Labské pískovce a Lužické hory (30.9.-3.10.2010) - exkurze (NP České Švýcarsko, CHKO Labské pískovce a Lužické hory)

Jarní setkání:

1. Podyjí (15.-17.4.1994)
2. Rajnochovice, Hostýnské vrchy (11.-14.5.1995)
3. Uhřínov, Orlické hory (18.-21.4.1996)
4. Pístov, Slavkovský les (24.-27.4.1997)
5. Huslenky, Javorníky (23.-26.4.1998)
6. Prokopské údolí, Praha (15.-18.4.1999)
7. Prachatice, Šumava a Předšumaví (13.-16.4.2000)
8. Nové Město nad Metují (20.-22.4.2001)
9. Hajnice, Třeboňsko (11.-14.4.2002)
10. Krásná Lípa, NP České Švýcarsko (24.-27.4.2003)
11. Rychlebské hory (22.-25. dubna 2004)
12. Křivoklátsko (21.-24.4.2005)
13. Bílé Karpaty, Hrubá Vrbka (20.-23.4.2006)
14. "Malinná" u Ruprechtova, Drahanská vrchovina (19.-22.4.2007)
15. Sedlčansko (17.-20. dubna 2008)
16. Poohří (16.-19. dubna 2009)
17. Chřiby (8.-11. dubna 2010)

Zprávy o uskutečněných akcích bryologicko-lichenologické sekce

Následující text je převzat z Bryonor. Máte-li k akcím fotky nebo jiné doplňující informace, jsou samozřejmě vítány (zde).

Podzimní 23. bryologicko-lichenologické dny v Labských pískovcích a Lužických horách

Na přelomu září a října 2010 (30. 9. – 3. 10.) jsme se za tradičními „podzimními dny“ vypravili do severozápadní části České republiky, na území Národního parku České Švýcarsko a do Chráněných krajinných oblastí Labské pískovce a Lužické hory. Počasí nás ušetřilo deštivé nepohody a tak jsme se mohli nerušeně věnovat zkoumání čedičových suťových polí a skalek v NPR Růžák či na svazích vrchu Javor. Ve druhé zmíněné lokalitě, která prozatím jakémukoliv pečlivějšímu kryptogamologickému bádání nejspíše unikla, mohly oko lichenologa potěšit vzácné druhy, jako např. Cladonia macrophylla či Micarea leprosula. Dalšími cíli exkurzí byly mokřadní louky rezervace Arba, Kyjovské údolí, Chřibský vrch, vrch Studenec a také jedna z roklí, které ústí do Divoké soutěsky. Zde se mohli mechaři pokochat protonematem mechu Tetrodontium brownianum a játrovkami Hygrobiella laxifolia a Geocalyx graveolens a to i přes „očistné“ účinky povodně, která zde prošla v létě. Zajímavým zážitkem byla jistě krátká návštěva rozsáhlého spáleniště u Jetřichovic, kde jsme mohli pozorovat sukcesi v přímém přenosu. Seznam druhů zde zaznamenaných může být dobrým základem pro eventuelní budoucí pozorování vývoje zdejší tajnosnubné flóry. Setkání v Krásné Lípě bylo poměrně komorní. Celkový počet účastníků dosáhl 23, ovšem řada z nich neabsolvovala celé čtyři dny. Lichenologové počtem přesahovali bryology, což nebývá obvyklé. Díky přítomnosti Franka Müllera (Německo) a Kerryho Knudsena (USA) můžeme tyto bryologicko-lichenologické dny směle prohlásit za mezinárodní. Za příjemné, přátelské přijetí a organizační zajištění srdečně děkujeme Ivaně Markové.

S. Kubešová, O. Peksa

17. jarní bryologicko-lichenologické setkání v Chřibech 8.–11. 4. 2010

Letošní jarní setkání se uskutečnilo v malebné krajině přírodního parku Chřiby. Ubytovaní jsme byli v rekreačním středisku Dopravák, poblíž obce Buchlovice, kde se o nás postarali osobitým způsobem. Jejich uvítací špagety byly nezapomenutelné. Za střechu nad hlavou jim velice děkujeme. Na setkání dojeli někteří později, jiní naopak dřìve odjížděli. Dohromady přijelo 37 účastníků. Tradičně bylo připraveno mnoho zajímavých lokalit k návštěvě a našemu „bryo-lichenobádání". Neminula nás místa jako Holý kopec, Buchlov, Barborka, Břestecká skála, Salaš, Brdo, Bunč, Smutný žleb, Máchova dolina, Nazaret, Komínky, Budačina, Vlčák, Sovín, Hříštěk, Stříbrnické paseky, Moravanské louky, Dlouhá řeka, Cimburk, Kozel, Kazatelna, Ocásek, Medlovický a Ježovský lom i další. Mnohé z uvedených názvů patří zdejším významným maloplošným zvláště chráněným územím. Navštívili jsme pestrou paletu stanovišť, kyselé bučiny i další lesy, prameniště, louky, spraše, sutě, skály, lomy aj. O teoretické i terénní seznámení s přírodou a krajinou Chřibů se výtečně postarali pracovníci oddělení ochrany přírody a krajiny Krajského úřadu Zlínského kraje Kateřina Novotná, Magdaléna Šnajdarová, Pavel Šnajdara a zejména Jaroslav Hrabec. Ten také společně s Ivanem Novotným pro nás setkání zorganizoval. Všem patří naše velké poděkování. Večerní atmosféra byla jako vždy perfektní, navíc obohacená o přednášky zmíněných odborníků a zejména hudební vložky Ivana Novotného, Aleše Müllera a dalších, kteří se třeba jen zpěvem přidali a přispěli tak ke skvělé náladě. Pod vedením Svatky Kubešové se konalo plénum sekce a představení nové publikace – Mechorosty součást naší přírody vydané ČSOP ZO Hořepník Prostějov. Krásný poster o mapování mechu šikouška zeleného nejen v Jeseníkách představili Magda Zmrhalová a Štěpán Koval – náš dvorní fotograf. Právě Štěpán společně se Zbyňkem Hradílkem zpracovali a také dovezli velmi pěkný plakát, určený pro školy a představující některé naše mechorosty. Přivezené exempláře plakátu šly doslova nadračku. I jim všem patří dík. Přes drobné rozmary počasí v podobě sobotního ledového větru s krupkami a deštěm, jsme zdárně probádali mnohá zákoutí Chřibů a spokojeni se můžeme zase těšit na podzimní setkání.

Z. Musil

22. Podzimní bryologicko-lichenologické dny, CHKO Železné hory (Nasavrky) 24.−27. 9. 2009

V plném babím létě jsme dorazili do Nasavrk, kde nás na Správě CHKO čekala nejen výstava krajových odrůd ovoce a vedle výstava hub, ale také medovinová pozornost z místní výrobny. (Večer a hlavně v noci se pak písně rozléhaly vůkol...). Hlavní náplní páteční exukrze lichenologů bylo údolí Chrudimky se svahy rezervace Krkanka a Polom. V sobotu lišejníkaři návštívili Vápenný Podol, kde Pepa Halda s Janou Kocourkovou po nabažení se opuštěných kamenolomů tak dlouho hledali pamětníky pana učitele Kuťáka (učil několik let na počátku 20. století), až je ulovila místní intelektuálka a tím pro ně terénní program skončil. Ostatní vytrvalci skončili v údolí Zlatého (Podolského) potoka. V neděli část účastníků navštívila Staré Ransko s rašeliništěm a chráněnou alejí. Kde všude byli bryologové si můžete přečíst v tomto čísle Bryonory. Děkujeme Pepovi za skvěle zorganizované Bryodny.

David Svoboda

16. Jarní bryologicko-lichenologické setkání ve Svatošských skalách 16.-19. 4. 2009

Již 16. jarní bryologicko-lichenologické setkání letos probíhalo od 16. do 19. dubna 2009 ve Svatošských skalách nedaleko Karlových Varů. Zúčastnilo se jich 36 bryologů a lichenologů. Ve čtvrtek podnikli půldenní exkurzi na sutě v okolí Svatošškých skal a večer si vyslechli přednášku Vládi Melichara o přírodních poměrech Karlovarského kraje. Od pátku se již trasy bryologů a lichenologů tradičně rozdělily. Bryologové navzdory vytrvalému dešti statečně bádali v čedičovém lomu u Těšetic, odkud se přesunuli na zříceninu hradu Andělská hora, vybudovaném na přelomu 5. století na čedičové homoli nad stejnojmenným městečkem. Lichenologové se dešti statečně bránili v restauraci. V sobotu 18. 4. bylo úkolem bryologů prozkoumat slatinnou louku u Kamenného Dvora, která leží mimo zvláště chráněná území a kterou se podařilo zachovat odkloněním nové trasy silnice na Cheb, budované v bezprostřední blízkosti této botanicky významné lokality. Odpoledne se pak po krátkém zkoumání čerstvě vybudovaného kruhového objezdu u Kamenného Dvora přesunuli do přírodní rezervace Mechové údolí u Dolního Žandova. Je to poměrně nepřístupná přírodní rezervace chránící významná rašeliniště, prameniště a mokřadní společenstva v nivě bezejmenného vodního toku. Lichenologové prohlíželi staré stromořadí mezi Novou Vsí a Starým Dvorem a obdivovali porosty plodné terčovky Pleurosticta acetabulum. Potom se přesunuli na nedalekou hadcovou Dominovu skalku, kde byly objeveny dutohlávky Cladonia borealis a C. monomorpha. Dalšími zajímavými objevy byly druhy Porpidia nadvornikiana a Parmelina tiliacea, která zde rostla přímo na skále. Odpoledne marně hledali na rašeliništi Krásno dutohlávku Cladonia incrassata (byla nalezena plodná až v neděli v NPR Soos). Úspěšný závěr dne přinesl objev druhu Placopsis lambii na výsypce západně od Krásna. Zlatý hřeb bryologického programu se odehrál poslední den, v sobotu 18. 4. v NPR Soos.
Velký dík za vzornou organizaci a starostlivost o zdárný chod letošních jarních bryologicko-lichenologických dnů patří Petru Uhlíkovi z muzea v Sokolově.

Magda Zmrhalová a Pepa Halda

Králický Sněžník

Bylo to dne 2. 10. loňského roku, kdy v areálu rekreačního zařízení Úsvit Chrastice (Chrastice u Starého Města pod Kralickým Sněžníkem) vyskákali z aut, vlaků a autobusů podivně odění muži a ženy s batohy na zádech, ověšení lupami, igelitovými i látkovými taškami, majzlíky, kladivy, noži, kapsami plnými zápisníků, tužek, papírů, diktafonů a GPSek a vyrazili do okolních kopců. Jak hbitý čtenář pochopil, byl to ten slavný den, kdy začalo podzimní bryologicko-lichenologické setkání naší sekce na Králickém Sněžníku. Počasí nás přivítalo, dle tvrzení místních znalců, naprosto typicky kralicko-sněžnicky, tedy zima, mlha, déšť a v sobotu dokonce spadlo na hřebeni pár sněhových vloček. Ne tak strašné to zas nebylo ;-). Čtvrtek se již tradičně nesl v duchu odpoledních exkurzí, kdy jsme se rozprchli do blízkého okolí naší základny na PP Chrastické hadce a následně jsme skončili na klenech bohatě obrostlých epifyty.
V pátek a v sobotu jsme vyrazili po skupinkách za objekty svého zájmu. Bryologové se povětšinou schovali před deštěm do údolí a roklí, lichenologové naopak zamířili do vrcholových partiích na skály a sutě. Zvláštní obdiv si zaslouží děvčata Štěchovic neb ta zdolala v mlze, dešti a větru vrchol Králického Sněžníku hned dvakrát! Na vydatné sbírání navázalo i bohaté promítání, první večer jsme se nejprve seznámili s přírodními poměry Králického Sněžníku v přednášce pracovníka Horské služby pana Milana Graciase a pak už nás Magda s Pepou obeznámili s bryo- a lichenoflórou pohoří, abychom se řádně těšili na exkurze. Druhý večer se s námi podělil o své dojmy a postřehy ze svých cest po Aljašce a Tadžikistánu Víťa Plášek a poslední večer nám pověděl Ivan Novotný o taxonomických specifikách čeledi Ditrichaceae. Avšak vrcholem večerních posezení byla hudební vystoupení, doplněná exkluzivními sóly na trubku a violu, pěveckými áriemi i tanečními kreacemi. Prostě bylo to vydařené setkání a kdo nepřijel, může jen litovat.
Opravdu srdečný dík patří organizátorům Magdě Zmrhalové, Pepovi Haldovi a Víťovi Pláškovi za perfektní organizaci. Mít základnu 0,5 km od vlakové zastávky se nám už dlouho nepodařilo ;-) Hlavně vám ale děkujeme za množství informačních materiálů a časopis Acta musei Richnoviensis, ve kterých jsme se seznámili s bryoflórou a lichenoflórou oblasti a mohli tak lépe nasměrovat naše úsilí do nejzajímavějších lokalit.
Mockrát Vám děkujeme a těšíme se na další setkání na Ex (= na exkursi ;-))

15. Jarní bryologicko-lichenologické setkání na Sedlčansku 17.-20.4.2008

V osadě Sejce (nedaleko obce Nalžovice), v krajině středního Povltaví na Sedlčansku se sjelo asi 35 lichenologů a bryologů. Setkání připravil a ubytování v pohodlných chatách (v táboře s vlastním přístavem a lodí) zajistil Jirka Malíček. Exkurze naplánoval do údolí Vltavy a na vápence Týnčanského krasu. První den jsme navštívili PR Vymyšlenská pěšina, kde se prověřila také vodácká zdatnost naší sekce. Druhý den byl věnován NPR Drbákov-Albertovy skály, kdy byla nalezena řada zajímavých epifytických lišejníků. Úspěšný den završil koncert kapely tvořené basou (Z. Soldán), harmonikou (Honza Vondrák) a kytarou (Aleš Müller), který se protáhl do pozdních nočních hodin. Třetího dne trochu zazlobilo počasí, Týnčanský kras (lokalita Kozince) a PP Husova kazatelna se však přece jen podařilo prohlédnout. Zvlhlé badatele zachránila hospůdka v Petrovicích. Poslední den se zbytek účastníků věnoval skalám u živohošťského mostu. Legendou se pravděpodobně stane nález ztraceného foťáku Pavla Špryňara, který ho ztratil v lese u Častoboře. Tam ho našla téměř okamžitě neznámá dáma z Prahy. Když na displeji poznala speleologickou základnu, zavolala speleologům, kteří okamžitě kontaktovali Jirku Malíčka. Druhý den měl Pavel foťák doma. Děkujeme!!!

jph

20. Podzimní bryologicko – lichenologické dny na Šumavě

Tentokráte se podzimní setkání mechařů a lišejníkářů konalo na Šumavě, v Českých Žlebech. Někteří měli cestu tam pohodlnou, dorazili autem, jiní přijeli z dálky a České dráhy jim připravily štreku pestrou a nezapomenutelnou. Například jet ze Znojma a vézt několik PET lahví burčáku nebylo skutečně lehké. No řekněte, přece byste nejeli v září ze Znojma na setkání bez tohoto blahodárného moku. Jenže v Jihlavě byla výluka. Od té chvíle následovaly další přestupy a zpoždění, o druhé výluce ani nemluvě. Nebezpečí výbuchu řádně „nahrkaných“ burčáků bylo veliké a my nedělali nic jiného, než že upouštěli a upouštěli. Po několika hodinách explozivního napětí jsme Svatka, Tom a Zdeněk, tedy tři mechaři, vylítli naštěstí jen z vlaku ve Stožci. Zde jsme si rozdělili vinné munice a vyrazili již po svých směr České Žleby. Cestou jsme se ze silnice rozhlíželi po krásné šumavské krajině, která byla prosluněná posledními hřejivými paprsky onoho dne. Dýchl na nás podzim. Dělali jsme krátké přestávky nejen kvůli povolení lahví s burčákem, ale také proto, že na nás ze starých stromořadí doslova mávaly epifyty jako Usnea a další lišejníky. U mechatých stromů nám to nedalo, šup lupu z batohu a už jsme byli nosem zarytí mezi druhy rodu Orthotrichum a dalšími mechy. Konečně jsme došli k ceduli s nápisem České Žleby, po chvilce jsme objevili naváděcí cedule a v hospůdce nám nakonec vydali i klíče a my se mohli jít ubytovat.
Scházeli jsme se postupně. Celkem se nás sešla necelá třicítka. Absence poměrně velkého počtu českých a moravských bryologů a lichenologů nás zamrzela, tedy alespoň tímto je zdravíme.
Během našich exkurzí jsme se dělili na několik skupin, vybavených povolovacími kartami ke vstupu do I. zóny. Navštívili jsme mokřady (např. Úval u Zvonkové), údolní vrchoviště (např. Vltavský luh, Mrtvý luh), horské vrchoviště (např. Spálený luh, Kaliště), komplexy přirozených květnatých bučin a horských smrčin (např. Smrčina, Bulík, Pod Hraničníkem), suťové lesy (např. Žlebský vrch, Spáleniště) a další. Po celou dobu nám přálo počasí. Slunce krásně hřálo, takže případné studené nohy od ranního brodění namrzlým rašeliníkem se brzy zahřály.
Po všechny tři večery jsme se scházeli buď dole v hospůdce, na chodbě u kuchyňky nebo na jednom určeném pokoji. Promítaly se fotky a naučné prezentace o Šumavě ale i jiné. Nechyběla ani živá hudba. V pořádku dovezený burčák šuměl mezi rty, jakož i další moky. Z terénu jsme si na základnu vozili nejen seznamy a vzorky nalezených druhů mechorostů a lišejníků, ale občas se poštěstilo a donesli jsme i nějaké houby. Z kuchyňky pak večer voněly různé druhy smaženic. Kdo chtěl, mohl po večerech studovat z literatury a pomocí lupy i mikroskopu. To vše pro nás zařídila Eva. V ubytovně tak bylo skutečně útulno.
A ještě jedna dobrá rada. Pokud zavítáte do oněch končin, zvláště pak do Černého Kříže, dejte pozor na bufet v nádražní budově. Nedoporučujeme jejich přepepřenou gulášovku a bramboráky, nemusí na zažívací trakt působit zrovna blahodárně. Radši navštivte domek nedaleko, kde bydlí se svou rodinou Zdeněk Palice. Je u nich moc příjemně.
Na závěr jen tolik, že se nám setkání moc líbilo. Evě Mikuláškové (a dalším pracovníkům Správy CHKO a NP Šumava) patří velké poděkování za perfektní organizaci a poskytnutí příjemného ubytování na jejich stanici v Českých Žlebech.

Z. Musil

Jarní setkání na Drahanské vysočině 19.-22.4.2007

Čtrnácté jarní setkání se odehrávalo na Drahanské vysočině poblíž VVP Březina. Ubytování bylo na základně Malinné u Ruprechtova, která skýtala veškeré pohodlí pro odpočinek po terénním průzkumu. Účastníků přijelo kolem 30, navštívilo nás 6 kolegů z Polska a Rakouska. Počasí nám přálo a tak jsme se v pátek vydali na samostatné exkurze do okolí Ruprechtova, nejčastěji do Rakoveckého údolí, k Jedovnickému potoku a na kopec Malina (571 m). Večer nás čekalo povídání o přírodě VVP Březina. V pátek odjela část účastníků na exkurzi do některého ze žlebů v Moravském krasu, ostatní podnikli exkurzi do údolí Malé Hané. Večer proběhl valný sněm B-L sekce ČBS, pod vedením nového výboru. V sobotu jsme již za dozoru vyrazili prozkoumávat vojenský prostor – Vápenný žleb a údolí Velké Hané. V sobotu večer nechybělo ani společné posezení u ohně. Nedělní exkurze se opět rozdělila, část účastníků opět navštívila vojenský prostor a lom Hády u Brna, část odjela zkoumat Květnici u Tišnova či Moravský kras. Za organizaci patří díky Ivanu Novotnému.

19. podzimní B-L dny na Kokořínsku, 21.-24.9.2006

V krásných dnech podzimních burčákových se již poněkolikáté po sobě konaly podzimní bryologicko-lichenologické dny. Tentokrát severně od Prahy na Kokořínsku v terénní stanici CHKO v Kokořínském dole ve dnech 21. až 24. září. Mnoha událostmi byly tyto dny tradiční, obvyklé a jinými zase výjimečné. Akci skvěle zorganizoval Ondra Peksa ve spolupráci s místní botaničkou Hankou Urbanovou. V průběhu času se podobně jako některé naše mechorosty a lišejníky zčistajasna různí bryologové a lichenologové objevovali, zatímco jiní postupně či znenáhla mizeli (včetně pomalu, ale jistě dosluhujícího předsedy). Úhrnem se vystřídaly v objektu ca. čtyři desítky osob nevyjímaje jednoho německého účastníka, pejska-fenky Cassinky a miminka Viktorky. Nicméně někteří účastníci se minuli a bylo jim to pak líto. Další se objektu spíše vyhýbali a trávili pravidelně romantické noci v autě či občasně pod širákem. Během exkurzí se bryologové a lichenologové jako obvykle separovali, aby si pak jakoby nic společně poklábosili na večeři u piva ve venkovní hospůdce nebo zazpívali večer u táboráku. Obě skupinky se vydaly v úvodní a závěrečný den na stejné lokality, a to buď ještě nebo už v méně kompaktních sestavách/torzech. První den vylákaly k pěšímu výletu nedaleké pískovcové rokle Vrbodol a Kočičina, které příjemně překvapily. Poslední den byly dobývány Osinalické bučiny, které údajně příliš neuspokojily. Celé dva dny - tedy druhý a třetí - se skupiny vydaly různými směry. Lichenologická výprava byla druhý den vylákána severním směrem na pískovcové skalky Malé Vlhošti a Stříbrného vrchu. Navečer pak zamířila větší část z nich již mimo Kokořínsko na Lysou skálu - jeden z čedičových suků tvořících tzv. Provodínské kameny - klasickou to lokalitu navštěvovanou počátkem minulého století Josefem Andersem. Třetí den lichenologové zdolávali nejvyšší bod CHKO Kokořínsko - Vrátenskou horu (508 m) v Polomených horách a odpoledne věnovali lesům a skalám Malého Bezdězu. Bryologové byli věrnější a ne tolik rozlétaní jako jejich kolegové a drželi se striktně území CHKO Kokořínsko. Postupně navštívili slatiny u Ráje a rokle zvané Apatyka, Močidla, Náckova a Boudecká. Jednou byli dole (inverzní rokle) a podruhé zas nahoře (kde to samozřejmě šlo, jako např. u tzv. Švédského stolu). Další den pak bryologové procházeli další otevřenější i uzavřenější doly, jako vlastní Kokořínský důl, Truskavenský, Zimořský, Šemanovický a pak také Komorsko - pískovcové skály s výskytem spraší. Hrozící bujarou atmosféru posledního sobotního večera poznamenala zpráva o zatoulání se fenečky Cassinky v lesích Malého Bezdězu. Marné bylo toho dne pátrání zoufalého Lukáše i několika dalších obětavců. Naštěstí v neděli večer se fenka přece jen našla v Českolipském útulku. Konec dobrý, všechno dobré. Bryolichenodny na Kokořínsku se opět vydařily. No prostě klasika J.

Jarní setkání v Bílých Karpatech 20.-23.4.2006

Letošní, už třinácté, jarní setkání lišejníkářů a mechařů se odehrávalo v Bílých Karpatech. Více než 40 účastníků využilo pohostinství terénní stanice Správy CHKO Bílé Karpaty v Hrubé Vrbce. Jak už je dobrým zvykem, přijeli také kolegové z Polska a Slovenska. Počasí nám tentokrát přálo slunce a příjemné teplo. Čtvrteční odpoledne jsme navštívili lokality údolí Malanského potoka pod kótou Kobyla a NPR Čertoryje. V pátek jsme zkoumali lišejníky a mechy na svazích Velké Javořiny, v NPR Porážky, PR Dolnoněmčanské louky, údolí potoka Kazivec a PP Vápenky. Na některých místech došlo sice k bloudění, ale nakonec jsme se ve zdraví a spokojenosti všichni sešli. V sobotu se část účastníků vydala na Slovensko, kde navštívila Tematínské kopce. Menší část zůstala v České republice na lokalitách PP Nad Vápenkou, pískovna u Javorníku, PR Machová a NPR Jazevčí. Nejvytrvalejší účastníci podnikli ještě v neděli další exkurze do rezervace Váté písky u Bzence a do NPR Zahrady pod Hájem. O večerní program se postarali Ivana Jongepierová s úvodní prezentací o Bílých Karpatech a dále Petra Hájková, Michal Hájek a Zbyněk Hradílek s Ivanem Novotným. Večer nechybělo ani společné posezení u ohně. Za organizaci patří naše "velké děkujeme" Michalu Hájkovi a Ivanu Novotnému.

Srdečné setkání v Srdci Beskyd

Na podzimní setkání naší sekce se nás do srdce Beskyd, do Podolánek u Čeladné, sjelo dvacet šest. Mezi námi bylo i pět odvážných lichenologů, kteří se vypravili na dalekou cestu do lichenologicky nepříliš atraktivního území. Společným úsilím se podařilo probádat třináct lokalit v Radhošťských Beskydech a v Podbeskydské pahorkatině. Rozsah biotopů byl velký: podmáčené smrčiny, břehy potoků, slatinné a rašelinné louky, přechodová rašeliniště, lesní pěnovec, betonové můstky, pískovcové skalky na Trojačce, prales na jihovýchodním svahu hory Smrk, opuštěný kamenolom, smíšený les, strniště, podhorské louky a aleje starých stromů. Sebrané mechorosty byly v rekordním čase určeny a jejich seznam najdete v tomto čísle Bryonory. Na závěr musíme poděkovat organizátorům celé akce. Pečlivě značená trasa od autobusu k hotelu Srdce Beskyd splnila mimoděk i popularizační cíl; někteří rekreanti se ke svému překvapení dozvěděli o existenci dvou bizarních cizích slov. Exkurze byly připraveny a vedeny ve spolupráci s Maruškou Derkovou-Popelářovou, Tomášem Myslíkovjanem a Petrem Wolfem ze Správy CHKO Beskydy. Patří jim tisíceré díky, Marušce navíc za vyčerpávající přednášku o přírodě Beskyd. Vše se odehrálo pod bezchybnou dirigentskou taktovkou Víti Pláška, i jemu ze srdce děkujeme.

M. Hájek

Jak tomu bylo o 12. jarním bryo-lichenologickém setkání na Křivoklátsku

Je obtížné psát čtivou zprávu z bryolichenologického setkání, když jsme zahlceni akčními informacemi z našich silnic, televizních anket, zasedání vlády, nepokojů v muslimských zemích a zánětem středního ucha krále Ngotsiho. Po všech těchto událostech si má někdo číst, že někde v malebné krajině Oty Pavla se odehrávalo již 11. dějství společného bryologicko-lichenologického setkání, počasí bylo nádherné, nikdo nezabloudil ani si v náročnějším terénu končetiny nepolámal, ubytování i večerní posezení proběhly spontánně a beze zvratů, auta dobře posloužila. Zkrátka "nuda, nuda, šeď, šeď". Stalo se však již tradicí, že se nepřítomným předkládá to, co vše mohli zažít, kdyby byli přítomnými a přítomným sklerotikům se předkládá, co se vlastně za jejich přítomnosti odehrálo. Nejinak je tomu i tentokrát.
Společné setkání tentokrát bezvadně připravila Jana Kocourková. Několik budov hájovny Emilovny nedaleko Karlovy Vsi hostilo více než 50 bryologů a lichenologů spřátelených slovanských i neslovanských zemí. S ohledem na počet účastníků byly bryo- a lichenologické exkurze (již takřka tradičně) oddělené. Čtvrteční příjezdové odpoledne strávili lichenologové i bryologové na Velké a Malé Pleši. Na svahu porostlém řídkou doubravou se skalními výchozy s vrcholovou holinou byly zaznamenávány především epifytické a epipetrické lišejníky. O večerní program se postaral dlouhodobý vedoucí CHKO Křivoklátsko Ing. Štěpánek, který v obsáhlé přednášce slovem i obrazem informoval o chráněné oblasti a rezervacích. Páteční exkurze se odehrávala povětšinou v údolí Úpořského potoka a bryologická a lichenologická exkurzní trasa se při ní částečně kryla. Vrcholem trasy bylo zdolání skalnatého ostrohu se zříceninou hradu Týřova. Z lišejníků byly demonstrovány například Arthonia radiata, Opegrapha vermicellifera, Bacidia fuscoviridis a Caloplaca rubelliana. Jako koncovku si část účastníků dala pochod k hájovně Emilovně, zatímco osamocení řidiči se nepřehlednou krajinou trmáceli přes kopečky zpět k autům vybaveni v lepším případě mapou, satelitní navigací a zpochybnitelným orientačním smyslem. Plánovaný večerní program se vzhledem k nepřítomnosti přednášejících změnil; částečně byly determinovány aktuální sběry, částečně byla sledována krátká dokumentační přednáška z rumunského Retezatu. Sobotní lichenologická exkurze začala v údolí Tyterského potoka a pokračovala přes rezervaci Valachov, v jejíž horní části se v okolí ústí štoly vyskytuje ferofilní lichenoflóra (Rhizocarpon oederi, Lecanora epanora, Lecanora subaurea, Acarospora sinopica). Po odborné exkurzi následovala kulturní vložka - návštěva legendárních míst spojených s osobou Oty Pavla. Bryologická exkurze se v sobotu odehrávala v údolí Vůznice, ale část bryologů navštívila odpoledne ještě PP Vraní skála. Večerní posezení u ohně bylo příjemným završením dne. Neděle byla jako obvykle poznamenána odchody a rozchody. V malých skupinkách byly navštěvovány různé lokality, například Krušná hora, Velíz, Brdatka, Čertova skála aj. Jinak se "nic vážného nestalo, všechno eremy".

S použitím citátů Největšího Čecha a poskládaných fragmentů vzpomínek zapsali pu, jph a jk

Medvědí boudy 2004

Letošní podzimní setkání proběhlo nedaleko Labského dolu na Medvědích boudách v Krkonoších. Účastníky přivítalo tradičně deštivé počasí a většinu z nich odradilo od čtvrteční odpolední exkurze. Bohužel ani v pátek se počasí neumoudřilo. Váhající sběratelé asi hodinu postávali u vchodových dveří, než se rychle vydali do sílícího deště. Lichenologická exkurze prozkoumávala Schustlerovu zahrádku v Labském dole. Přibližně za dvě hodiny bylo 99 % účastníků promočeno na kůži a vydalo se dolem vzhůru na Labskou boudu. Bufet byl naštěstí v provozu a zachránil mnoho budoucích nadějných badatelů před zmrznutím. Bryologové takticky vyrazili do spodní části Labského a Medvědího dolu. Večer probíhal v oficiálním duchu, bryologicko-lichenologická sekce odhlasovávala změny ve svém statutu. Hlasování se protáhlo téměř do půlnoci a bylo vyčerpávající. Sobotní ráno bylo pro celé setkání klíčové. Pro neustávající déšť pokračovala schůze sekce a poté se část účastníků rozjela domů. Skalní jádro sekce se však nedalo odradit a vydalo se přes Krakonošovy výstrahy vzhůru na Vysoké kolo (lichenologická mezinárodní skupina v síle sedmi členů), zatímco bryologové vyrazili v jedné skupině do Pančavské jámy a ve druhé do horní části Labského dolu pod Labskou boudu. Krakonoš se vzpamatoval a do třech hodin odpoledne nechal nadšence sbírat mokré, v terénu neurčitelné lišejníky i mechy. Na Vysokém kole byly demonstrovány zajímavé druhy jako Alectoria ochroleuca, Cladonia macrophylla, C. monomorpha, Thamnolia vermicularis a další. Kolem třetí hodiny se zvedla mlha a zmatení účastníci zjistili, že nechtěně studovali také lišejníky na polské straně. Večer zpestřila J. Kocourková se svojí lichenologickou prezentací pro školy. V neděli dopoledne navštívili lichenologové skalní útvary Pevnost, kde byl demonstrován zajímavý druh Peltigera didactyla. Bryologická skupina byla za vytrvalost odměněna slunečným dopolednem na sutích pod Vysokým kolem, kde byl demonstrován např. druh Gymnomitrion concinnatum a Pohlia schimperi. Odpoledne se všichni uspokojení badatelé rozjeli do svých domovů.

jph

<--nahoru

BRYOLOGICKO-LICHENOLOGICKÁ SEKCE České botanické společnosti