PODZIMNÍ BRYOLOGICKO-LICHENOLOGICKÉ DNY:

Zprávy o uskutečněných akcích bryologicko-lichenologické sekce

Následující text je převzat z Bryonor. Máte-li k akcím fotky nebo jiné doplňující informace, jsou samozřejmě vítány (zde).

Srdečné setkání v Srdci Beskyd

Na podzimní setkání naší sekce se nás do srdce Beskyd, do Podolánek u Čeladné, sjelo dvacet šest. Mezi námi bylo i pět odvážných lichenologů, kteří se vypravili na dalekou cestu do lichenologicky nepříliš atraktivního území. Společným úsilím se podařilo probádat třináct lokalit v Radhošťských Beskydech a v Podbeskydské pahorkatině. Rozsah biotopů byl velký: podmáčené smrčiny, břehy potoků, slatinné a rašelinné louky, přechodová rašeliniště, lesní pěnovec, betonové můstky, pískovcové skalky na Trojačce, prales na jihovýchodním svahu hory Smrk, opuštěný kamenolom, smíšený les, strniště, podhorské louky a aleje starých stromů. Sebrané mechorosty byly v rekordním čase určeny a jejich seznam najdete v tomto čísle Bryonory. Na závěr musíme poděkovat organizátorům celé akce. Pečlivě značená trasa od autobusu k hotelu Srdce Beskyd splnila mimoděk i popularizační cíl; někteří rekreanti se ke svému překvapení dozvěděli
o existenci dvou bizarních cizích slov. Exkurze byly připraveny a vedeny ve spolupráci s Maruškou Derkovou-Popelářovou, Tomášem Myslíkovjanem a Petrem Wolfem ze Správy CHKO Beskydy. Patří jim tisíceré díky, Marušce navíc za vyčerpávající přednášku o přírodě Beskyd. Vše se odehrálo pod bezchybnou dirigentskou taktovkou Víti Pláška, i jemu ze srdce děkujeme.

M. Hájek

Jak tomu bylo o 12. jarním bryo-lichenologickém setkání na Křivoklátsku

Je obtížné psát čtivou zprávu z bryolichenologického setkání, když jsme zahlceni akčními informacemi z našich silnic, televizních anket, zasedání vlády, nepokojů v muslimských zemích a zánětem středního ucha krále Ngotsiho. Po všech těchto událostech si má někdo číst, že někde v malebné krajině Oty Pavla se odehrávalo již 11. dějství společného bryologicko-lichenologického setkání, počasí bylo nádherné, nikdo nezabloudil ani si v náročnějším terénu končetiny nepolámal, ubytování i večerní posezení proběhly spontánně a beze zvratů, auta dobře posloužila… Zkrátka "nuda, nuda, šeď, šeď". Stalo se však již tradicí, že se nepřítomným předkládá to, co vše mohli zažít, kdyby byli přítomnými a přítomným sklerotikům se předkládá, co se vlastně za jejich přítomnosti odehrálo. Nejinak je tomu i tentokrát.
   Společné setkání tentokrát bezvadně připravila Jana Kocourková. Několik budov hájovny Emilovny nedaleko Karlovy Vsi hostilo více než 50 bryologů a lichenologů spřátelených slovanských i neslovanských zemí. S ohledem na počet účastníků byly bryo- a lichenologické exkurze (již takřka tradičně) oddělené. Čtvrteční příjezdové odpoledne strávili lichenologové i bryologové na Velké a Malé Pleši. Na svahu porostlém řídkou doubravou se skalními výchozy s vrcholovou holinou byly zaznamenávány především epifytické a epipetrické lišejníky. O večerní program se postaral dlouhodobý vedoucí CHKO Křivoklátsko Ing. Štěpánek, který v obsáhlé přednášce slovem i obrazem informoval o chráněné oblasti a rezervacích. Páteční exkurze se odehrávala povětšinou v údolí Úpořského potoka a bryologická a lichenologická exkurzní trasa se při ní částečně kryla. Vrcholem trasy bylo zdolání skalnatého ostrohu se zříceninou hradu Týřova. Z lišejníků byly demonstrovány například Arthonia radiata, Opegrapha vermicellifera, Bacidia fuscoviridis a Caloplaca rubelliana. Jako koncovku si část účastníků dala pochod k hájovně Emilovně, zatímco osamocení řidiči se nepřehlednou krajinou trmáceli přes kopečky zpět k autům vybaveni v lepším případě mapou, satelitní navigací a zpochybnitelným orientačním smyslem. Plánovaný večerní program se vzhledem k nepřítomnosti přednášejících změnil; částečně byly determinovány aktuální sběry, částečně byla sledována krátká dokumentační přednáška z rumunského Retezatu. Sobotní lichenologická exkurze začala v údolí Tyterského potoka a pokračovala přes rezervaci Valachov, v jejíž horní části se v okolí ústí štoly vyskytuje ferofilní lichenoflóra (Rhizocarpon oederi, Lecanora epanora, Lecanora subaurea, Acarospora sinopica). Po odborné exkurzi následovala kulturní vložka - návštěva legendárních míst spojených s osobou Oty Pavla. Bryologická exkurze se v sobotu odehrávala v údolí Vůznice, ale část bryologů navštívila odpoledne ještě PP Vraní skála. Večerní posezení u ohně bylo příjemným završením dne. Neděle byla jako obvykle poznamenána odchody a rozchody. V malých skupinkách byly navštěvovány různé lokality, například Krušná hora, Velíz, Brdatka, Čertova skála aj. Jinak se "nic vážného nestalo, všechno eremy".

S použitím citátů Největšího Čecha a poskládaných fragmentů vzpomínek zapsali pu, jph a jk

Medvědí boudy 2004

Letošní podzimní setkání proběhlo nedaleko Labského dolu na Medvědích boudách v Krkonoších. Účastníky přivítalo tradičně deštivé počasí a většinu z nich odradilo od čtvrteční odpolední exkurze. Bohužel ani v pátek se počasí neumoudřilo. Váhající sběratelé asi hodinu postávali u vchodových dveří, než se rychle vydali do sílícího deště. Lichenologická exkurze prozkoumávala Schustlerovu zahrádku v Labském dole. Přibližně za dvě hodiny bylo 99 % účastníků promočeno na kůži a vydalo se dolem vzhůru na Labskou boudu. Bufet byl naštěstí v provozu a zachránil mnoho budoucích nadějných badatelů před zmrznutím. Bryologové takticky vyrazili do spodní části Labského a Medvědího dolu. Večer probíhal v oficiálním duchu, bryologicko-lichenologická sekce odhlasovávala změny ve svém statutu. Hlasování se protáhlo téměř do půlnoci a bylo vyčerpávající. Sobotní ráno bylo pro celé setkání klíčové. Pro neustávající déšť pokračovala schůze sekce a poté se část účastníků rozjela domů. Skalní jádro sekce se však nedalo odradit a vydalo se přes Krakonošovy výstrahy vzhůru na Vysoké kolo (lichenologická mezinárodní skupina v síle sedmi členů), zatímco bryologové vyrazili v jedné skupině do Pančavské jámy a ve druhé do horní části Labského dolu pod Labskou boudu. Krakonoš se vzpamatoval a do třech hodin odpoledne nechal nadšence sbírat mokré, v terénu neurčitelné lišejníky i mechy. Na Vysokém kole byly demonstrovány zajímavé druhy jako Alectoria ochroleuca, Cladonia macrophylla, C. monomorpha, Thamnolia vermicularis a další. Kolem třetí hodiny se zvedla mlha a zmatení účastníci zjistili, že nechtěně studovali také lišejníky na polské straně. Večer zpestřila J. Kocourková se svojí lichenologickou prezentací pro školy. V neděli dopoledne navštívili lichenologové skalní útvary Pevnost, kde byl demonstrován zajímavý druh Peltigera didactyla. Bryologická skupina byla za vytrvalost odměněna slunečným dopolednem na sutích pod Vysokým kolem, kde byl demonstrován např. druh Gymnomitrion concinnatum a Pohlia schimperi. Odpoledne se všichni uspokojení badatelé rozjeli do svých domovů.

jph

<< nahoru

Zpráva o jarním setkání v Rychlebských horách (22.-25. dubna 2004)

Organizaci letošního jarního setkání vzali pevně do rukou zkušení bryologové Magda Zmrhalová a Víťa Plášek. V útulném prostředí horského hotýlku Račí údolí kousek od Javorníka vybudovali pro více než 70 nadšenců zázemí, kde nechyběla sprcha, občerstvení, ale ani optická laboratoř nebo knihovna. Příležitost k setkání si opět nenechali ujít ani kolegové z Polska (někteří cestovali více než 800 km) - asi 10 bryologů, dva lichenologové a dvě lišejníkářky ze Slovenska.
Program byl velice pečlivě připraven a zahájil ho hned ve čtvrtek večer místní patriot a milovník Rychlebských hor Antonín Lyko z Vlastivědného muzea Jesenicka v Jeseníku. Jeho přednáška většině účastníků, kteří nikdy před tím v "Rychlebkách" nebyli, rozšířila obzory nejen díky kvalitním diapozitivům, ale také vyčerpávajícímu komentáři. Přednášku doprovázely plakáty s podrobnými informacemi k historii, geologii a přírodním zajímavostem Rychlebských hor. Díky jeho bohatým zkušenostem mohly být naplánovány exkurze na většinu zajímavých lokalit.
Ve čtvrtek odpoledne bylo brylology i lichenology navštíveno Račí údolí, páteční lišejníkářská exkurze zamířila do vápencového lomu Kukačka nedaleko Bílé Vody v severní části území. Po nedlouhém bloudění se zajímavou zastávkou u koupaliště psychiatrické léčebny, kdy byly pozorovány tři druhy žab a další obojživelníci, byl lom nalezen a prozkoumán (z nápadnějších druhů především Verrucaria nigrescens). Exkurze pokračovala dále k Šafářově skále (plodná Cladonia caespiticia, C. macilenta, ve štěrbinách zastíněných skal Enterographa hutchinsiae a více běžných skalních druhů přímo na vyhlídce). Bryologové prozkoumali tyto lokality rovněž.
Večer následovaly přednášky I. Novotného a S. Kubešové (Inventarizační průzkum lokalit Dářko a Radostínské rašeliniště), dále V. Pláška (Ekologie rodu Orthotrichum na severní Moravě a ve Slezsku) a Petra Uhlíka (Zobrazovací systémy, mapy, GPS) z Krajského muzea v Sokolově.
Sobotní ráno přivítalo účastníky neradostnou šedou tváří a zimou. Byla prozkoumána jeskyně Na Pomezí a u jejího vchodu nalezeny další vápencové druhy (např. Verrucaria parmigerella či V. viridula). Déšť však rychle houstl a promočení badatelé rychle vyhledávali automaty na teplé nápoje. Ne však všichni. Budějovická skupina s Honzou Kučerou v čele statečně sbírala nacucané mechorosty. Další bryologická skupina se realizovala v kaolínovém lomu u Vidnavy. Odpoledne patřilo kultuře - prohlídka zámku Jánský Vrch v Javorníku, kde všechny návštěvníky zámku okouzlil místní pamětník p. Krejža. Večerní program měla obohatit přednáška B. Buryové, Z. Paliceho a J. Haldy "Za lišejníky a mechorosty Irska." Nešťastnou shodou okolností byli první dva ze zmíněné trojice zavaleni pracovními povinnostmi a nemohli se přednášky účastnit. Proto musel osiřelý kontroverzní badatel přednášet sám a nemohl přiblížit malebnou krajinu jihozápadního Irska, protože fotografoval výhradně detaily lišejníků, jejichž svérázné určování vyvolalo v několika případech bouřlivou diskusi publika. K výtržnostem však nedošlo.
Večer pokračoval v přátelském několikajazyčném klábosení a zpěvu až do půlnoci. Během nedělního dopoledne navštívila většina účastníků pro nepřízeň počasí druhý zámecký okruh, který minulého dne již nestihla. S bryologickými výsledky se můžete seznámit již v tomto čísle, lichenologické přijdou na řadu v některém z čísel následujících.
Magdo, Víťo, Tondo! Za bezvadnou organizaci a krásné exkurze v Rychlebkách dík!

P. Halda

<< nahoru

XVI. podzimní bryo-lichenologické dny v Kameničkách (2.-5. října 2003)

Tentokrát v malebné krajině Žďárských vrchů, přímo v působišti impresionistického malíře Antonína Slavíčka, se odehrávalo tradiční podzimní setkání bryologů a lichenologů. Setkání probíhalo jako ryze republiková záležitost bez zahraniční účasti. Celkem se v útulné a předem vyhřáté (chvála předvoji) základně AVČR sešlo na 35 vyznavačů lupy.
Exkurzí se účastnili mechaři a lišejníkáři odděleně, což nebyl díky bohatému vozovému parku problém. Dopoledne před příjezdem ostatních proběhl na žádost správy CHKO Žďárské vrchy společný komorní bryo-lichenologický průzkum Pohledecké skály severovýchodně od Nového Města na Moravě. Jednotlivé trasy nebyly předem příliš plánovány, takže plán exkurzí na další den vznikal při večerních posezeních. Pro přehlednost uvádíme exkurze odděleně po dnech:
Lišejníkářské akce: 2. října: Hadcové skalky u Ranska - část lišejníkářů, kteří udělali radost (nejmenovanému) vedoucímu organizátorovi a přijeli včas; chráněná alej (převážně javory a jasany) u silnice JJV od Herálce - tři pozdě dorazivší lichenologové. 3. října: Skalní biotopy v masivu vrchu Křovina (829,7 m): Lisovská skála a sutě a tzv. Černá skála nad lesní cestou 2 km J od obce Křižánky. Zarůstající balvanový proud na pravém břehu potoka asi 0,7 km VJV od Malinovské skály (3,2 km JJV od Křižánek). Vrcholová skála + Čtyři palice (732 m) 2 km V od Křižánek. Tyto exkurze se uskutečnily za asistence trpělivého Ing. Zabloudila ze správy CHKO, který pomáhal rozvážet účastníky akce a večer se postaral o přednášku s promítáním diapozitivů o přírodě CHKO Žďárské vrchy. 4. října: rezervace Dářko u Radostína - rašeliniště s borovicí blatkou, Štíří důl (opuková rokle na Štířím potoce), alej na západním okraji Starého Ranska (kleny, jasany, lípy).
Mechařské akce: 2. října: PP Ranská jezírka - zatopené lomy po těžbě rud na hadcovém podloží, jejichž zrašelinělé břehy nás natolik příjemně překvapily, že z krátké zastávky se stal polodenní průzkum. 3. října: PR Řeka - zachovalé rašelinné a slatinné louky v jihovýchodní části rezervace také nezklamaly. Odpoledne jsme stihli probádat ještě sousední Štíří důl a po cestě zpátky rybník Návesník u Vortové (škoda, že začalo pršet, jistě jsme neobjevili zdaleka vše, co vlhká rašelinná louka skrývá). 4. října: PR Radostínské rašeliniště - historicky těžené rašeliniště, nyní také vlhká oáza, kde i po suchém létě roste plno hub… A po cestě zpět opět Vortová a rezervace Zlámanec, kterou jsme navštívili spolu s panem Sukem, regionálním učitelem a bryologem.
5. října: Plánovaná společná exkurze na Žákovu horu se nakonec kvůli vytrvalému dešti neuskutečnila. Přesto jsme odjížděli plni botanických i kulturních zážitků a překonali i místní hráče country music. S výsledky exkurzí bychom se měli seznámit v některém z příštích čísel. Zbývá než poděkovat organizátorům i účastníkům za zdařilou akci.
P. Uhlík a B. Buryová

<< nahoru

Ohlédnutí za proběhnuvším 10. jarním bryolichenologickým setkáním

Navázal bych na článek v poslední Bryonoře (č. 30) XV. bryologicko-lichenologické dny. Dá se totiž předpokládat, že další rekord byl zlomen. Naší milé kamarádce Lence Voříškové se povedl husarský kousek: podařilo se jí uspořádat jedno z nejmasovějších setkání bryologů a lichenologů, jaké naše země pamatuje. V Krásné Lípě na rozhraní Lužických hor a Labských pískovců se sešlo na 60 lidí ze zemí českých, Polska a Německa. Takový shluk neunikl ani pozornosti místního tisku.
Velké množství lidí vedlo Lenku k tomu, ze rozplánovala na každý den několik exkurzních tras, aby jednotlivé skupinky jezdily samostatně. Lišejníkáři však tlaku dělení nepodlehli, a tak exkurze absolvovali společně. Střídavě navštívili lokality na pískovcích (údolí říčky Křinice v okolí Kyjova a údolí Suché Kamenice u Arnoltic) a lokality na čedičových vrších Lužických hor (Studenec u obce Studený a Spravedlnost u Doubice). Početně větší skupina mechařů absolvovala exkurze po několika skupinkách v různých oblastech Labských pískovců (Divoká a Edmundova soutěska říčky Kamenice, Hřebcový důl, Pavlino údolí, údolí říček Křinice a Suché Kamenice) a na vrchu Spravedlnost u Doubice v CHKO Lužické hory. O večerní program se postarali svými přednáškami Václav Sojka ze Správy NPČŠ a polská bryoložka Ewa Fudali, v neposlední řadě i samotní účastníci setkání plánovanou schůzí BL sekce.
Kromě poděkování organizátorům a ochotným řidičům bych si dovolil závěrem ještě malé zamyšlení navozené prvními řádky. Je s podivem, jakými rekordy se mohou pochlubit dvě po sobě jdoucí bryo-lichenologické akce. Snad za to nemůže ani osoba organizátora, i když (pan zs promine) jarní setkání organizovala osoba bezesporu hezčí. Mohl by přijít v úvahu rok od roku strměji stoupající gradient posezónní únavy: povšimněme si, že při současném trendu se jarní setkání budou záhy odehrávat jako konkurenční akce k vojenským cvičením NATO, zatímco pro podzimní BL dny brzy postačí stan pro dva. Pokud je tato dedukce správná, organizátoři by měli vzít tento posezónní syndrom v potaz a neorganizovat podzimní BL dny v nepřístupných končinách Milešovky a Borče (pan zs promine), ale naopak by měli pořádat podzimní setkání v nekonfliktním prostředí Polabské roviny. Pak snad máme naději na to, že uvidíme své drahé kolegyně a kolegy hned dvakrát do roka :-))

XV. bryologicko-lichenologické dny 23.-26.9. 2002.

Tradiční akce naší sekce ve výše uvedeném termínu vstoupí do historie nečekaným zlomením rekordu, který - doufejme - nebude překonán. Důvod je prostý: akce v terénní stanici PřF pražské UK v obci Velemín v Českém středohoří totiž přerušila historicky narůstající trend počtu zájemců o tuto akci z posledních let a uvítala pouze komorní sestavu účastníků. Akci na poslední chvíli v nouzi (vypadl původní organizátor) zajišťoval Z. Soldán. Snad jednotlivé faktory (výběr místa, termínu konání, organizační problémy či zvýšený počet skvrn na Slunci) nebo jejich vzájemná souhra zapříčinily, že řádně na místo určení dorazili - kromě svolavatele akce - pouze: Josef Halda, Eva Loskotová, Ivana Marková, Zdeněk Palice a Ondřej Peksa. Skóre šestice účastníků bylo alespoň mírně navýšeno milou návštěvou dvojice nestorů bryologicko-lichenologického výzkumu v Českém středohoří (Lenka Němcová a Bohdan Wagner) při jejich krátké návštěvě během večerního posezení. Střídavě pod hřejivými slunečnými paprsky, za mrholení, regulérního deště, vánku, větru a vichru, mrazu i za přijatelnějších hodnot celsiovy teplotní škály byly navštíveny účastníky klasické lokality v okolí terénní stanice - Ostrý, Milešovka, Boreč, Oparenské údolí i vzdálenější Říp. S výsledky exkurzí ve formě přehledu zjištěných druhů mechorostů a lišejníků se budou moci čtenáři Bryonory seznámit na stránkách příštího čísla. Závěrem snad ještě přání: doufejme, že příští B-L dny budou opět takové, jaké jsme si v minulosti navykli navštěvovat!

(-zs-)

<< nahoru

Krátká zpráva o jarním setkání 2002

Na jaře letošního roku, přesněji ve dnech od 11. do 14. dubna, se uskutečnila mezinárodní akce obrovského rozsahu na utajeném a těžko přístupném terénním středisku CHKO Třeboňsko v Hajnici poblíž Chlumu u Třeboně. Akce proběhla pod krycím názvem 9. jarní setkání a zúčastnilo se jí přibližně 37 Čechů, 7 Poláků, 1 Slovenka a 1 Rakušan. Soustředění výborně naplánovali a zajistili Láďa Rektoris a Zdeněk Palice, ku pomoci byli "šťastní" majitelé dopravních prostředků, kteří se obětavě zúčastňovali všech hromadných i utajovaných přesunů osob a materiálu.
Terénní průzkum proběhl ve čtvrtek a v pátek na lokalitách v okolí Hajnice, odvážnější lichenologové se při sběru a fotografování dostali až do nejvyšších partií v okolí a pokořili skalnatou kótu 610 m v rezervaci Fabián. Bryologové prozkoumali lokality Losí blato, Staré jezero a Vizír. Sobotní dopoledne bylo vyhrazeno terénnímu cvičení branné zdatnosti, které absolvovali téměř bez výjimky všichni srdnatí bryologové a lichenologové obého pohlaví a všech národností. Závěru společného cvičení se zúčastnila i Policie ČR, jejíž příslušníci se výborně osvědčili při simulovaném hledání ztraceného účastníka v divokých lesích Chlumské pahorkatiny. Odpoledne následoval hromadný přesun do malebného údolí řeky Dračice, ve kterém si spokojení bryologové a lichenologové důkladně zařádili a zaplnili své pytlíčky a filmová políčka cenným materiálem. Neděle pak proběhla již tradičně ve znamení hromadného úklidu, srdceryvného loučení a odjezdu. Skupinka bryologů stihla ještě veleúspěšně probádat rašeliniště Pelé. Dá se předpokládat, že toto událostmi bohaté setkání se zapíše do zlatého fondu bryolichenologických dnů. (P. Uhlík)
<< nahoru

Čtrnácté bryologicko - lichenologické dny v Mikulově

Sluníčko na nebi i v duších celkem 37 účastníků charakterizovalo mikulovské podzimní setkání (11.-14.10. 2001) členů sekce z obou našich států. Též ze spřáteleného Polska dorazili dva mladí kolegové (M. Kukwa a M. Opanowicz). Organizace se v tomto roce ujala s pečlivostí a láskou sobě vlastní Sváťa Kubešová z botanického oddělení Moravského zemského muzea. Krajinu "Zahrady Evropy" zvolila s cílem podpořit zde další bryologický průzkum. Správa Chráněné krajinné oblasti a biosférické rezervace Pálava zosobněná jejím vedoucím J. Matuškou a botanikem J. Danihelkou jí proto pomohla vytvořit vhodné zázemí. Účastníci dorazivší již první den dopoledne prošli křížovou cestu vedoucí z Mikulova na Svatý kopeček a kromě sběru mechorostů a fotografování lišejníků mohli pozorovat obdivuhodné panorama a výhledy do jihomoravské a rakouské krajiny. Skalní stepi byly rozkvetlé vyššími rostlinami téměř jako časně zjara. V předběžném seznamu mechorostů pro navštívené lokality (prep. Kubešová, Novotný 2001) mohli účastníci zjistit, které druhy zde dosud byly zjištěny a kým.
Večerní program v podzemí Správy CHKO a BR Pálava zpestřily (kromě kvalitního moravského vína) referáty o zdejší přírodě (J. Matuška) a o mechorostech Pálavy (Kubešová, Novotný). Vedle toho byly také instalovány tři postery: Zastupcovia triedy Anthocerotopsida: Anthoceros agrestis a Phaeoceros carolinianus na Slovensku (K. Kresáňová), Galéria významných lichenológov: Alexander Zahlbruckner (A. Lackovičová a E. Lisická) a Predbežný Červený zoznam lišajníkov TANAPu - druhá verzia (E. Lisická:). Je škoda že vyvěšené postery nebyly doplněny o slovní prezentaci.
Druhého dne se již téměř kompletní sestava účastníků vypravila na téměř stokilometrové putování. Zbyněk Hradílek s pracovníkem místní lesní správy nás zavedli do pralesů v oblasti soutoku Moravy a Dyje (rezervace Ranšpurk a Cahnov). Lišejníkářská skupina navštívila rozvolněnou krajinu v okolí vykopávek u Pohanska nedaleko Břeclavi.
Uspokojeni bohatou žní a po dobré večeři v irské restauraci mohli účastníci absolvovat další pestrý večer. Referát na téma Fenologie Dichelyma falcatum a některých dalších mechů přednesl I. Novotný, který se postaral též o kulturní zpestření hrou na zobcovou flétnu, občasným zpěvem a recitací vlastních veršů. Východotureckou expedici nám umožnili absolvovat díky pěkným diapozitivům Anka Guttová, Pepa Halda a Zdeněk Palice. Řadu diapozitivů z konference o lichenologickém monitoringu ve Velké Británii nám promítl a zajímavým výkladem doplnil Jirka Liška. Na tomto večeru byl počet účastníků nejvyšší protože zde byli jak opozdilci, tak předčasně prchající účastníci.
Sobotní exkurze započala výstupem ke zřícenině Dívčích hradů a pokračovala hřebenem Děvína do Soutěsky a ke Stolové hoře. V neděli dopoledne pak zbytky účastníků prozkoumali zejména lom na Turoldu. Svatce patří vřelý dík ze bezchybnou organizaci a všem účastníků též za provedený průzkum. Jeho výsledky jistě všichni včas sdělí na adresu J. Lišky (lišejníky) a S.Kubešové (mechorosty). (Ivan Novotný)

<< nahoru

Osmé jarní setkání členů a příznivců naší sekce se konalo ve dnech 20.-22.4.2001 v Novém Městě nad Metují. Organizace celé akce se velmi ochotně (ve chvíli, kdy nebyl jiný organizátor) a zkušeně ujal Josef Halda. Dle požadavků jednotlivých účastníků zajistil ubytování jak ve skautské základně (staré elektrárně u koupaliště), tak v hotelu. Účast byla navzdory nepříliš dobrému počasí velká - přibližně 50 osob. Toto setkání přilákalo lichenology ze sousedních zemí: z Polska (4), Rakouska (1) a Slovenska (2), čímž se účast vyrovnala rekordu z loňského roku (jak v absolutním počtu účastníků, tak i v zastoupení zahraničních kolegů). Společné exkurze zamířily na hrad Výrov, do údolí Bohdašínského potoka, Babiččina údolí, Pekelského údolí a údolí Olešenky. Večerní setkání bylo zajištěno v přednáškovém sále novoměstského kina, kde byla k dispozici binokulární lupa a základní určovací literatura. Perličkou večera bylo promítání diapozitivů z Indonésie (Radek Dětinský). Vřelé poděkování patří Pepovi za celou organizaci! (-šb-)

<< nahoru

Ve dnech 3.-6. října 2000 se konaly podzimní XIII. bryo-lichenologické dny v západní části Krušných hor. Ubytování bylo zajištěno v pensionu Kovářská bouda v Přebuzi u Kraslic. Účast - bohužel - nebyla příliš velká: nepřekročila 20 osob. Je to škoda, neboť akce byla velmi dobře připravena a odborně byla velmi přínosná (viz např. článek v tomto čísle). Četné alternativní bryo- a lichenoexkurze byly připraveny pro každý den a patřičně účastníky uspokojily. Z navštívených lokalit si zaslouží připomenout vrchoviště s mnoha jezírky v rezervaci Velké jeřábí jezero, křemencový výchoz v PP Vysoký kámen, suťová pole a skalky na Komářím vrchu, NPR Božídarské rašeliniště či povrchové výruby a propadliny středověkých dolů na cínovou rudu v PP Vlčí jámy na Blatenském vrchu. Večerní program zpestřila přednáška Petra Rojíka o pozoruhodných místech Krušných hor (dia), Petra Uhlíka o expedici do rumunských Karpat (dia) či noční vycházka za troubením jelenů nad Rolavou. Organizace této akce byla svěřena do rukou profesionálního týmu sokolovského muzea pod vedením Petra Uhlíka. Všem patří poděkování za obětavou koordinaci a úspěšné překlenutí problematických situací v Kovářské boudě. (-šb-)
<< nahoru

Další jarní setkání členů a příznivců naší sekce se konalo ve dnech 13.-16. dubna 2000 v Prachaticích. Protože se setkání účastní každým rokem více a více zájemců, není jeho organizace snadná. Letos se této role ujal Zdeněk Palice a zvládl ji na výtečnou. Zajistil nejen ubytování v příjemném prostředí Centra pro ekologickou výchovu Dřípatka, ale také krásné počasí, zajímavé a dobře přístupné trasy pro bryology i lichenology a přilákal k účasti i čtyři polské a dva německé lichenology a samozřejmě známé tváře ze Slovenska. Celkem přes 50 účastníků křižovalo ve třech skupinách Šumavu a Předšumaví (kopec Libín, údolí Blanice, prales Černý les, rezervace na Stožci, Vltavský luh a také vápence na Opolenci severně Vimperka). K nejlepším nálezům z mechorostů určitě patří Lophozia longidens, Anomodon rugellii, Neckera pennata, Rhytidiadelphus subpinnatus, Schistidium rivulare a hlavně vymírající Grimmia anodon a nově pro Čechy Timmia bavarica. K zajímavým nálezům lišejníků patří např. Anaptychia ciliaris, Bacidia rosella, Cladonia norvegica, Gyalecta flotowii nebo Lobaria pulmonaria. Závěrečné poděkování za vstřícnost patří paní Heleně Klimešové, ředitelce centra CEV Dřípatka. (-bb-)
<< nahoru

Od 30. září do 3. října 1999 se ve Slezských Beskydách uskutečnily již 12. bryologicko-lichenologické dny. Jedny z posledních slunných podzimních dnů zde přivítaly skupinku 24 bryologů a lichenologů. Tento malý kousek malebné, jakoby zapomenuté krajiny na nás dýchl romantikou zašlých časů. Uchráněn zde zůstal nejen duch chudého kraje, ale též řada pozoruhodných druhů mechorostů. Jejich podrobný průzkum zde provádí Víťa Plášek, pořadatel tohoto pravidelného podzimního podniku naší sekce. A tak již připravené postery nás hned po příjezdu upozornily na druhy zařazené do "ohrožených seznamů", které zde byly dosud sbírány. Řadu z nich jsme mohli později vidět též ve skutečnosti.
Všechny exkurze nám nabídly vybrané bryologické požitky. Lichenologové se vraceli z terénu s poněkud rezervovanějšími výrazy ve svých tvářích. Na druhé straně nebyli alespoň příliš rušeni při vychutnávání postavy strašidelného majitele zdejšího penziónu San Beskydo.
Okolí penzionu bylo předmětem první bryologické vycházky (možno vzpomenout např. Dicranoweisia cirrata nebo Tortula papillosa). Druhý den jsme navštívili údolí potoka Hluchová. Zvláště střední část tohoto údolí byla velmi pestrá a divoká. Místní godulské pískovce zde byly místy prosyceny vápencem, což se obrazilo též v pestrosti bryoflóry. Další den čekala mechaře téměř tisícimetrová Velká Čantoryje s nádherným bukovým pralesem. Přivítala nás druhy jako např. Campylostelium saxicola a Ditrichum lineare. Nadšení bryologů kontrastovalo ze zklamanými tvářemi lichenologů vrátivších se z Pralesa Mionší v Radhošťských Beskydech.
Na přednáškovém večeru jsme si mohli prostudovat další postery týkající se mechorostů Žofínského pralesa (I. Vacínová) a parazitických hub na lišejnících (J. Kocourková). Zajímavá byla diareportáž I. Vacínové o pobytu ve Švédsku. I. Novotný poté referoval o terikolních druzích rodu Ditrichum v České republice i na Slovensku, zatímco Z. Palice nás zavedl do exotického prostředí Ekvádoru.
Přestože přihlášení, leč nepřijedší kolegové (jejich seznam nebyl zveřejněn) byli stínem těchto "bryo-licheno" dnů, světlo zářící z tváří účastníků naznačovalo, že akce byla nejen mechařským přínosem, ale též podpořila kolektivního ducha naší sekce. (Ivan Novotný)

<< nahoru

Zpráva o jarním setkání v Praze je tentokráte pojata formou dotazníku, neboť (níže jmenovaný) účastník prohlásil, že v literární oblasti vyniká pouze ve vyplňování jednoduchých dotazníků. Tímto je mu tedy vyhověno.
Název akce: VI. jarní setkání
Datum trvání: 15.-18.4.1999
Organizátor: L.J. (čti Eldžej)
Místo konání: Praha: Prokopské údolí (vápence, diabasy); Český kras: Srbsko - Vráž (vápence); Hřebeny: Lochovice - Hostomice se zvláštním zřetelem na bryo- a lichenoflóru zasněženého Plešivce (654 m n.m.) a opékání vypůjčených buřtů
Počet účastníků: značně proměnlivý
Ubytování: doma, na koleji, na nádraží, v základně Tereza
Pracovní vybavení: jízdní řád (starý), papírové pytlíčky, tašky, kladívka, majzlíky, nože, klacky na opékání buřtů
Náměty a připomínky do budoucna: 1. už nikdy nechodit do restaurace na Velké Ohradě (polévka za 40,- spíše dohřeje než zahřeje); 2. organizátoři by pro příště měli zlepšit svůj vztah k jízdním řádům (především při vyhledávání posledních spojů); 3. vzhledem k předchozímu přidat k pracovnímu vybavení jízdní řád (nový)
Podpisem stvrzuji, že pokud jsem něco zamlčel, tak jsem si to nechal pro sebe a vše uvedené je čistá pravda (pokud zrovna nejde o malou lež). (Petr Uhlík & -kv-)

<< nahoru

<< zpět na hlavní stránku